Český distributor navigací Garmin, firma Picodas Praha, dnes představí novou verzi turistické mapy Topo Czech 3. Připravil jsem obrázkové srovnání nové mapy se staršími verzemi. Až bude Topo Czech 3 oficiálně představena, do článku doplním další informace, zejména ceny.
Stejně jako v minulé verzi bude mapa k dispozici ve dvou verzích, které se liší podrobností. Topo Czech 3 bude levnější, najdeme ji jako standardní výbavu turistických navigací. Verze Topo Czech 3 Pro pak za vyšší cenu nabídne větší detaily, zejména vrstvu s obrysy budov.

Hlavní novinka ve verzi Pro: zakreslené budovy
Vedle budov, které v mapě Topo Czech 3 Pro zaplnily doposud růžové plochy obcí, je další novinkou zpřesnění turistických tras. Ve verzi 2 byly trasy takto zpřesněné jen v západní části republiky, na východě barevné čáry mnohdy nekopírovaly příslušné stezky. V mapě byla vylepšena vrstva vrcholů, nová je databáze kostelů, byla aktualizována silniční síť.
Mapa už také nekončí přesně na hranicích České republiky, pokračuje několik set metrů do cizího území. Verze Pro nově rozlišuje louky a pastviny, najdeme v ní detailní prvky týkající se vegetace. Praktické jsou značky terénních nerovností, které nelze zachytit vrstevnicemi: různé meze, prohlubně nebo břehy. Mapa má také upravený vzhled, který zvýrazňuje některé prvky, jiné zase potlačí.

Garmin Oregon, Topo Czech 3 Pro: stejné místo a různá měřítka
Topo Czech 3 stejně jako předchozí verze nenabízí automatickou optimalizaci trasy po turistických stezkách a cyklotrasách. Důvodů k tomuto omezení je několik, ve starším rozhovoru je popsal Jiří Černý, vedoucí oddělení digitální kartografie a map ve společnosti Picodas Praha.
Prvním důvodem je mapový formát Garminu, který je optimalizovaný pro autonavigaci. Navigace po turistických značkách a cyklostezkách by byla možná jen s poměrně velkou chybovostí ve výpočtu trasy. Výsledek by nemusel být optimální a musela by se vyškrtnout možnost optimalizace trasy pro další dopravní prostředky. To je příklad slovenské topomapy.
O existenci druhého problému se přesvědčujeme sami při mapování Beskyd. Zhruba devadesát procent cyklotras vede podél silnice, takže tam by to ještě šlo. Ale u téměř padesáti tisíc kilometrů turistického značení máte čtvrtinu až třetinu úseků, které vedou mimo zpevněné komunikace. Jsou to nezpevněné lesní cesty, polní cesty nebo pěšiny.
Přesnost zákresu těchto cest v terénu je sice docela rozumná, ale stejně je tam chybovost kolem dvaceti procent. Asi dvacet procent cest je zarostlých, lesníci je projezdili někde jinde, na poli se rozoraly, nebo se přes ně rozdělily pozemky – cesta tam už nevede. Jenom u Beskyd, kde jsme prošli zhruba pět set kilometrů čtverečních, je chybovost přibližně u třetiny cest. S tolika chybami by ale navigační přístroj trasu vůbec nespočítal, nebo by byl výsledek velmi nespolehlivý.
Mění se i turistické značky, ale neexistuje žádný státní informační systém, který by tyto změny hlásil. Stát řeší jednou za tři roky polní cesty a pěšiny, nikdo však nechodí do terénu. Všechno se zjišťuje z leteckých snímků. I když jsou dnes na trhu k dispozici letecké snímky s deseticentimetrovým rozlišením pro Prahu a dvaceticentimetrovým rozlišením pro zbytek republiky, všechno ze snímků nelze zjistit. Navíc ani kapacita operátorů není taková, aby prošli takto podrobně celou republiku. Klub českých turistů, který je garantem turistického značení, tyto informace neposkytuje; s výjimkou textové podoby v časopisu Turista.
Na Slovensku se společnost Conan, výhradní dovozce značky Garmin pro Slovensko, dohodla s klubem turistů a provedli terénní měření. My jsme u nás o podobnou dohodu a spolupráci usilovali, ale nepodařilo se nám ji uskutečnit.
Následuje několik ukázek, více obrázků najdete v samostatných kapitolách tohoto článku.
Garmin Oregon:
Garmin MapSource:
Článek pokračuje v dalších kapitolách: mapy na displeji Oregonu, mapy v aplikaci MapSource