Poklady.com – Magazín o geocachingu (placený odkaz)
Geocaching je turistická, navigační a trochu i internetová hra. Všechno najednou. Spočívá v tom, že někdo na neznámé místo ukryje schránku, které se v angličtině říká cache – čtěte a dnes už také většinou pište „keš“. Na internetu zveřejní její souřadnice a různé doplňující informace. Ostatní potom tuto schránku pomocí navigačních přístrojů hledají. Při nalezení se zapíšou do sešitku ve schránce, případně si vyberou něco z obsahu a výměnou do keše vloží něco svého. Po návratu svůj nález anebo i neúspěch svěří speciální internetové schránce.
Podívejte se na krátký film o geocachingu. Zjistíte, o co v této hře jde, jaké jsou její hlavní zásady a pravidla.
V Česku se pro geocaching vžila místní výslovnost geokešing. Anglicky mluvící cizinec by vám ale asi neporozuměl, zde používejte správnou výslovnost džiokešin.
Na pohled většinou nic zvláštního. Stačí ale odkrýt pár kamenů a na světě je keš.
Cílem tohoto článku je podat na jednom místě ucelený přehled všech důležitých informací, které by začínající geocacher mohl potřebovat. Není těžké najít je na internetu, třeba v české encyklopedii geocachingu, na kterou se sám budu v článku mnohokrát odkazovat pro získání dalších podrobností. Encyklopedie a další informační zdroje rozsypané po internetu ale mají jednu překážku: napřed sami musíte vědět, co chcete najít.
Tento článek jsem poprvé na Navigovat.cz vydal v červnu 2006 a od té doby několikrát aktualizoval. Poslední aktualizace proběhla v květnu 2010.
Když Clinton stisknul knoflík
Na začátku geocachingu bylo rozhodnutí vlády Spojených států amerických vypnout chybu uměle zaváděnou do systému GPS. Do té doby to pro civilní použití byla jen drahá hračka s přesností kolem padesáti metrů. V noci z 1. na 2. května 2000 se přesnost GPS rázem zvýšila na metry. Na toto téma jsme připravili samostatný článek.
V internetových diskuzích se hned začalo řešit, jak této přesnosti využít. Jistý Dave Ulmer následující den umístil do lesa v Oregonu schránku a zveřejnil její souřadnice. Kdo ji našel, mohl si z ní něco vzít a zanechat něco svého – knihy, CD, software. Během několika dnů se v USA objevily další podobné schránky a do měsíce byl na internetu web, kam se daly psát dojmy a zážitky z hledání. Slovo geocaching bylo poprvé použito 30. května 2000. Skládá se z předpony geo, označující činnost související s Zemí, a slova cache – skrýš.
Zámek Hluboká? Ano, tam je také keš • i v Rakousku • i na Slovensku
Dnes – v dubnu 2010 – si už můžete vybírat mezi více než milionem pokladů v několika stovkách zemích. V České republice jich je přes sedmnáct tisíc a číslo neustále stoupá. Aktuální počet keší v Česku zjistíte na této stránce: vyberte hledání By State/Country a v roletce najděte Czech Republic. Na oficiálním webu není k dispozici statistika nejaktivnějších geocacherů, ale najdete ho na stránce cacherstats.com. Pro statistiku hledačů v České republice můžete použít tuto stránku na stejném webu, případně i na webu geocaching.cz.
Proč to děláme a co z toho máme?
Několik doposud nepostřelených lidí se mě ptalo, proč to vlastně dělám. Co mám z toho, že někde najdu skrytou krabici se sešitkem, do něhož se zapíšu? Většinou navíc až poté, co v lázni z vlastního potu vylezu na kopec, proderu se trním, zamotám do pavučin, zcvrnknu z kalhot několik klíšťat a pokud možno ještě spadnu do louže nebo zmoknu.
Myslím, že odpověd vyjadřuje také pocity ostatních cacherů (někdy se můžete setkat s počeštěným výrazem kačerů): je to radost z pokoření určité výzvy. Víte, že na určitém místě na vás čeká „poklad“ a vy ho chcete najít. Vycházky dostanou vyšší smysl, mají konkrétní cíl.
Takhle vypadají cíle cest
S geocachingem se navíc dostanete na zajímavá místa, o kterých třeba ani netušíte. Keše by měly být ukryty tam, kde to má nějaký smysl, kde můžete něco zajímavého vidět. Zakladatel skrýší vám chce něco ukázat, samotná keš je už potom spíš bonus. S tím, jak se počet keší zvyšuje a zakládají je často i lidé bez zkušeností, tato původní podmínka už někdy neplatí. Vyplatí se proto číst informace a poznámky ostatních hledačů. Snadno z nich poznáte, kdy je keš nesmyslná a nemá smysl se na ní vypravovat.
Na poklad ulovíte i děti
Keše mají různou úroveň složitosti. Dále v článku se dozvíte také o multikeších, kde je nutné projít několika místy, o mystery keších, kdy je třeba napřed vyřešit hádanku nebo hlavolam, abyste dostali souřadnice. Tohle všechno přidává další adrenalin. Na webu potom vidíte, kolik skrýší jste našli a toto číslo chcete zaokrouhlit na desítky, na stovky, na tisíce… Přidá se k tomu boj o tzv. FTF neboli o první nalezení nové keše. Potom začnete sami zakládat vlastní schránky…
Na každém z těchto obrázku je schovaná keš
Při geocachingu také poznáte nové lidi. Stačí pár desítek keší, a už budete vědět, kdo je kdo. Protože geocaching je v Česku velmi rozšířený, u schránek se budete setkávat se známými tvářemi. Všechny vás bude pojit stejný zájem.
Geocaching má i výchovný efekt. Rodiče určitě ví, jak je někdy těžké vytáhnout ratolesti na výlet. Hrady, zámky, rozhledny a muzea v okolí se časem vyčerpají a z procházky na kopec dítě nebude zrovna nadšené. Ale jen do doby, než zjistí, že tam může najít poklad. Po nalezení si z keše vybere hračku, za kterou vloží do schránky nějakou vlastní.
Některé cache jsou určeny pro výměnu jen určitých předmětu: plyšáků, mincí apod.
Zkuste si napřed geocaching bez GPS, v čánku najdete návod, jak na to. Je klidně možné, že vás tato kratochvíle nijak nezasáhne. Nebo budete ztraceni a v rodinném rozpočtu začnete hledat peníze pro nákup turistického GPS přístroje.
GPS i papírovou mapu
Kromě přístupu k internetu potřebujete hlavně GPS navigaci. Raději zapomeňte na navigátory do automobilu. I když se s nimi teoreticky dá keš najít, mnohem vhodnější jsou turistické navigace. Nemusí být drahé. V bazaru levně seženete kvalitní přístroje, hlavně značky Garmin, která ovládá český trh s turistickými navigacemi. A ani nové přístroje nejsou už tak drahé jako dřív.
Pro geocaching jsou nejlepší turistické navigátory
Základní funkcí, kterou GPS pro geocaching musí umět, je ukládání bodů na zadané souřadnice. K těmto bodům potom musí umět navádět – šipkou, která stále ukazuje k cíli, a údajem o vzdálenosti. V navigátoru nakonec ani nemusí být mapa. Stačí mít s sebou papírovou a orientovat se podle ní. Mapa je ale velmi praktická, a doporučuji vždy raději sáhnout po mapovém přístroji.
Keše je možné hledat i s kapesními počítači vybavenými GPS, stačí do nich nainstalovat vhodný software. Není vyloučena ani navigace pomocí mobilních telefonů, opět musíte jen najít programy, které vám při tom pomohou. U navigátorů určených do auta bývá problém v tom, že se snaží polohu uživatele vždy přilepit na nejbližší silnici. Tuto vlastnost někdy nelze vypnout a s ní se keš hledá velmi špatně. I když máte v ruce GPS, neodsuzujte papírové mapy. Tyto dvě pomůcky se totiž velmi dobře doplňují.
Programy pro kapesní počítače
Při geocachingu také hodně pomohou specializované programy pro počítač. Jejich seznam najdete v encyklopedii vedle doporučených aplikací pro kapesní počítače a mobilní telefony.
Článek pokračuje v další kapitole: geocaching bez GPS, mudlové, registrace, příprava
