Co když chcete cestovat, kam nedosáhne americký GPS, ani ruský GLONASS, natož evropský Galileo? Jak se naviguje ke hvězdám? Sci-fi podle skutečné události!
Navigace na zemském povrchu je poměrně snadná, k dispozici totiž máme satelitní systémy GPS, GLONASS a ve výstavbě Galileo. Nicméně ve vesmíru je situace diametrálně odlišná. Žádné navigační satelity tam nepoletují, určení přesné polohy třeba kosmické sondy je tedy poměrně obtížné.
NASA a další agentury dnes používají k přesné lokalizaci sond speciální družice, které vyšlou k objektu signál, sonda jej odešle zpět a počítače na Zemi spočítají polohu podle prodlevy. Problém je, že jakmile je sonda příliš daleko, lokalizace je zdlouhavá a do výpočtu vstupují výrazné chyby vlivem všemožného rušení.
NASA tedy už nějaký pátek experimentuje s „vesmírným GPS“, tedy navigačním systémem ve volném prostoru, který by mohly používat další generace astronautů a kosmických sond.
Vizualizace přijímače rentgenového záření z pulzarů pro plánovanou misi NASA (obr: NASA)
Detail rentgenového zrcadla (obr: NASA)
Systém nazývaný XNAV bude naprosto nadčasový, pro navigaci po sluneční soustavě i vzdáleném vesmíru totiž bude používat „věčné“ přírodní GPS satelity. Bude se jednat o zhroucené hvězdy do podoby pulzarů, které bez přestání emitují dostatečně silné pulzy rentgenového záření se stálou frekvencí. Signál je natolik stabilní, že jej lze srovnávat s atomovými hodinami v satelitu systému GPS.
Galaktická navigace XNAV tedy bude fungovat prakticky stejně jako GPS, satelity ale nahradí stacionární mrtvé hvězdy a jejich přesný rentgenový signál. Že se nejedná pouze o nápad na papíře, dokládá i projekt prvního XNAV přijímače, který by měl být v rámci mise NICER/SEXTANT umístěný na ISS už v roce 2017.