Střešní zahrada: oáza skoro na nebi

Střešní zahradu si bez rady a pomoci odborníka sami nevytvoříme. Troufám si říct, že ani nejodvážnější „stvořitel“ by se do podobného projektu neměl pouštět sám. Odborníci založí zahradu, podchytí veškerá rizika a ohlídají si nejdrobnější detaily.

 
Extenzivní • a intenzivní střešní zahrada v realizaci firmy Marigreen

Než se však do střešní zahrady pustíme, je nutné zvážit několik aspektů.

1)      Komu a proč bude zahrada sloužit.

Ideální plán střešní zahrady vzniká s plánem celého domu. Běžně se sice zakládají zelené kryty také na starých domech, pokud se má ale stát organickou součástí domu, měla by být střešní zahrada součástí plánů před výstavbou domu.

Na papír bychom měli vypsat všechny představy a požadavky, které by zelená hlava domu měla plnit. A s tímto seznamem pak utíkáme za expertem. Zcela jistě budou následovat škrty nadnesených požadavků, na druhou stranu nám může nabídnout „vychytávky“, na něž naše fantazie nestačí.

2)      Realizace u odborníka.

Bez debat je to jedna z nezbytných podmínek. Samotvůrci vždy zapláčou nad výsledkem. Pokud tedy nejsme odborníci, nebojme se poradit. A nebojte se také dožadovat se vlastních představ. Tady se spíše jedná o funkci, jíž má projekt plnit. Jestli to má být tedy spíš součást obytné plochy či pohledová dekorace.

A teď pozor, než se do realizace pustíme bezhlavě, musíme znát a ctít tyto podmínky:

• Únosnost střešní konstrukce.
• Ochrana před prorůstáním kořenů do konstrukce střechy a domu.
• Izolace proti vnikání vody do budovy.
• Sklon střechy do 30°.
• Výška atiky.
• Posudek statika.

 
Intenzivní • a extenzivní střešní zahrady v realizaci společnosti Stavcom

Typy střešních zahrad

Na výběr máme ze dvou typů, jejichž vlastnosti se odvíjí od nosnosti střechy:

• Extenzivní střešní zeleň – únosnost střešní konstrukce je 60–300 kg/m².
• Intenzivní střešní zeleň – únosnost vyšší než 300 kg/m².

Extenzivní střešní zeleň – v podstatě suchá zahrádka

Výška substrátu je díky nosnosti velmi nízká. Střecha se tedy v tomto případě osazuje speciálními druhy rostlin odolnými vůči extrémním podmínkám. Tahle střecha rozhodně nebude plná zeleně a květin či stromů, ale nároky na její údržbu jsou minimální.

Používají se půdopokryvné suchomilné rostliny. Taková střecha je podobná skalce či suché zahrádce. Velmi důležitá je kvalita substrátu a její vlastnosti, na to dbá realizátorská firma.

Funkce téhle zahrady je především pohledová, má tedy estetickou funkci.

Intenzivní střešní zeleň – park na střeše

Tahle zeleň se zakládá na konstrukcích s nosností od 300 do 2000 kg/m². Výška substrátu tady dosahuje až jednoho metru a umožňuje tedy pěstování trávníků, keřů i stromů. Dobře založená a vzrostlá zahrada se rovná téměř té na zemském povrchu.

Na druhou stranu je tento typ zahrady náročný na údržbu, především na závlahu. Jeho realizace je také mnohem dražší než předchozí typ.

U tohoto druhu střešní vegetace můžeme mít jak pobytové, tak pohledové zahrady, zelinářské a ovocnářské zahrady (s omezeními), nebo rozšíření obytného prostoru s propojením do interiéru.

Součástí těchto střech bývají trávníky, dále pokryvné dřeviny typu brčál menší, brslen, skalník, mochna dřevitá, dřišťály, dřevité třezalky apod.

V náročné variantě se přidávají také okrasné a užitkové trávníky, dále javory, škumpa a okrasné či zakrslé třešně, jabloně, akáty, platany, růže, letničky.

Důležitou součástí střešní zeleně jsou rostliny v nádobách.

Výhody střešní zeleně

• Chrání střešní konstrukci a izoluje ji tepelně.
• Zvlhčení okolního mikroklimatu výparem vody, zadržování srážkové vody.
• Produkce kyslíku, zužitkování CO2 v okolí, čištění vzduchu od prachových částic.
• Tlumení hluku.
• Dokonalá termoregulační vrstva objektu (v zimě drží teplo, v létě ochlazuje).
• Ozeleňuje aglomerace, v nichž se terestrická (pozemní) zeleň nevyskytuje.
• Nahrazuje zahrádku ve městech (jen v určitých případech, umožňujících realizaci klasické zahrady).
• Ekologická varianta života ve městech.

Nevýhody střešní vegetace

• Vysoké investice do izolace, tvorby zahrady i její údržby.
• Fyzická náročnost, vše se většinou musí dělat ručně.
• Údržba je náročnější než u zahrad na zemském povrchu. Lze si pomoci kvalitní technikou, samozavlažováním a pečlivým výběrem rostlin. To však opět stráví více peněz při vzniku zahrady.
• Přestavba ochranných prvků, zvláště zábradlí na okraji střechy, což být finančně náročné.

Zajímavý projekt společnosti Zahradnické služby Roman Mastný

Vrstvy střešní zahrady

• Izolační vrstva (speciální fólie).
• Ochranná vrstva (fólie a jiné materiály).
• Drenážní vrstva – do 2 cm výšky.
• Filtrační vrstva – většinou geotextilie.
• Vododržná vrstva – instaluje se u intenzivních zahrad.
• Vegetační vrstva – samotný rostlinný materiál.

Speciální tipy!

• Stromy a keře je dobré v substrátu kotvit. To by ale měla ošetřit realisátorská firma.
• Trávník zakládáme spíše pokládáním rolovaných drnů.
• Investujeme do závlahového systému, abychom nemuseli běhat po střeše každou chvíli s hadicí.

Vybíráme z rostlin vhodných pro střechy:

• Zběhovec, řebříček, okrasné česneky, astry a hvězdnice, pelyněk, chrpa, hvozdíky, bělotrn, máčka, kručinka barvířská, kakost, kopretina, iberka, levandule, len, vrbina, šanta, dobromysl, mochna, šalvěj, rozchodníky, čistec vlnatý, mateřídoušky a tymián, divizny, rozrazil, barvínek a juka niťovitá.
• Mezi trávami vítězí kostřavy různých druhů a kultivarů, lipnice, třeslice, kavyly.
• Z popínavek se hodí podražec, trubač, klematis – plamének, břečťan, zimolez, réva a vistárie.
• Z dřevin pak zakrslá líska, ruj, skalníky, čilimník, kdouloň, jasmín, ptačí zob, mochna dřevitá, akát, růže svrasklá, vrba plazivá, tavolník, vajgélie, jalovec, některé druhy borovic.

Vybrali jsme na internetu

V internetovém vesmíru jsme našli několik firem, které se realizací střešních zahrad zabývají.

Marigreen

Atelier Schlitz

Zahrada Olomouc

Acer zahradníci

Stavcom

Zahradnické služby

Více o střešních zahradách, postupu při jejich plánování a vzniku i zajímavé nápady obsahuje kniha Inspirace pro rozkvetlou terasu a střechu autorky Martiny Hájkové.