Týmu vědců z MIT, Nebraska-Lincoln a Harvard Medical School se podařilo vyvinout speciální obvaz, který je schopný inteligentně dávkovat léky pro dané poranění a umožňuje tak efektivnější a rychlejší léčbu.
Zatímco klasický obvaz nedělá nic kromě toho, že přidržuje nebo může mít na sobě nějakou léčivou látku, chytrý obvaz vše posouvá na další úroveň. Konstrukce totiž využívá spousty vodivých vláken, která jsou obalená tepelným gelem. Ten může být napuštěný léčivými látkami dle potřeby a druhu zranění. Díky tomu, že je vláken více, může být více i léčiv. Jakmile se vlákno dostane pod napětí, zahřeje se a látky vypouští.
Vše lze nastavit co do času i množství. Napětí řídí speciální řadič, který lze propojit třeba se smartphonem a mobilní aplikací, a tak vzdáleně ovládat veškeré vlastnosti a dávkování chytrého obvazu.
Možnosti jsou neomezené, protože data může mít doktor k dispozici v reálném čase a lze si i představit, že bude dávkování vzdáleně ovládat. Precizní automatické dávkování, které může být do budoucna propojené i s přesným měřením organismu, je pak ultimátním nástrojem pro kvalitnější léčbu.
Pro armádu
Vědci vidí přínos chytrého obvazu i pro nasazení v armádních podmínkách, kde vznikají zranění přímo v boji a konfigurovatelné chytré obvazy by mohly být ještě důležitější, než v plně vybavených nemocnicích. Vojáci by tak mohli mít chytré obvazy s různými látkami proti nemocem, které se v dané lokalitě vyskytují.
Typickým příkladem je léčení pomocí antibiotik, což už vědci otestovali i na myších. Při testování léčby bylo pomocí chytrého obvazu dosaženo třikrát rychlejšího růstu tkáně než při použití klasického obvazu..
Nejdříve za několik let
V současnosti se tento inteligentní obvaz, který má už své místo na patentovém úřadu, stále testuje pouze na zvířatech. Další fází je pochopitelně testování na lidech. Dokončení náročného procesu bude trvat několik let, takže reálnou dostupnost můžeme očekávat nejdříve po roce 2020.
