Nic proti takovéto hře, ale obecně mi připadají dnešní technologie (jakkoli jsou úžasné) jaksi prázdné a povrchní, chybí jim nějaký další rozměr, souvislosti, pointy. Mě už teda není dvacet, jako kluk jsem četl cestopisy od F.A. Elstnera, HaZ a další, tam byl příběh, ukázali zemi i s lidmi. Dneska se na počkání podíváme do libovolné země, dokážeme víceméně koukat lidem kdesi na druhé straně světa do oken, aniž bychom se zvedli od počítače, dokážeme si spočítat trasu na metr přesně, ale přitom nic nevíme. Co je to za hotel, komu patří, přivítali by nás tam, nebo je majitel překupník drog a tohle je jen zástěrka? Podobně navigace - jistě, dovede mne nejefektivnější trasou k cíli, ale současně do značné míry brání se něco dozvědět. Na další křižovatce doleva, nikam jinam, nepřemýšlej, to je nejkratší trasa k cíli, vybral ji počítač, to, že třicet metrů vpravo je něco unikátního, co nikde jidne neuvidím, to je vedlejší. Proto se mi líbí geocaching, tam je ten lidský dotek patrný, musím se zvednout a někam dojít, technika mne tam sice dovede, vím pomalu na centimetr přesně, kde je, ale tu škatulku kdesi v pařezu musím vyhrabat a přitom se můžu rozhlédnout po kraji... To jen tak na okraj, to mě tak po ránu napadají samé hlouposti...