Praktický test Nokie N95 a aplikace Smart2Go při autonavigaci se bohužel trochu odsouvá. Telefon musím neplánovaně poslat zpět a znovu ho budu mít k dispozici až příští týden. Rozhodl jsem se proto alespoň stručně popsat své zkušenosti po víkendových cestách. Zajímavý může být zejména test výdrže telefonu s aktivním GPS přijímačem.
Test výdrže
S Nokií coby navigačním systémem jsem vyrazil z Brna směrem k Vyškovu. Urazil jsem pár desítek kilometrů, potom navigaci vypnul a mobil nechal nějakou dobu v pohotovosti. Byl zapnutý, ale nevolal jsem s ním, nepracoval se zprávami, ani nepoužil žádnou jinou funkci, nesvítil displej. Tyto cykly proběhly celkem čtyři, až se nakonec Nokia N95 kvůli nedostatku energie vypnula, a v tomto okamžiku jsem test ukončil.
Než se tak stalo, při navigaci jsem urazil 95,6 km a trvalo mi to 2 h 25 min. Mezi tím byla Nokia ještě 2 h a 7 min v pohotovostním stavu, ale to je myslím zanedbatelný údaj, který lze dle mého odhadu nahradit několika minutami navíc při navigaci. Použil jsem kartu T-Mobilu, mobil proto nebyl připojen k síti 3G, používal jen GPRS a EDGE.
Dvě a půl hodiny při navigaci je hodně málo. GPS přijímač si vezme svůj díl energie a nezanedbatelný je i odběr stále rozsvíceného displeje. Případní zájemci o tento způsob využití Nokie N95 by proto měli počítat s další investicí do autonabíječky. A samozřejmě také do držáku, aby při jízdě bylo vidět na displej.
Z hlediska výdrže mě Nokia překvapila tím, jak dlouho dokázala oznamovat, že se vybíjí a že bych s tím měl něco dělat. U jiných telefonů stejné značky stačí při zátěži chvilka do definitivního vypnutí, tady to trvalo přibližně hodinu, až to bylo někdy obtěžující. Informační cedulka v některých chvílích z displeje mizela jen na pár sekund.
Jde to?
Další dojmy budu psát v bodech.
Určení polohy: mé zkušenosti se trochu liší od závěrů kolegů z Mobil.cz. Rychlost hledání satelitů se příliš neodchylovala od běžného průměru. Stačilo počkat minutu, výjimečně dvě, někdy i kratší dobu. Mobil získal fix a určil polohu. Stejné to bylo v autě i při pěší turistice. Při jízdě jsem se ani jednou nesetkal s výpadkem nebo chybou, která by ovlivnila trasu. I když vím, že Nokia to s přesností občas nepřehání, navigační aplikace dokáže tyto odchylky zpracovat.
Hledání cíle: pouze tady mi v Nokii chyběl dotykový displej. Napsání každého údaje trvá mnohem delší dobu. U místních názvů není slovník T9 spolehlivý, a je proto lepší ho vypnout. Práce s mapou je sice rychlá, ale na malém displeji nepřehledná, takže ani označování cíle přímo v mapě není tak rychlé, jak by mohlo být.
Počítání trasy: v tomto případě je rychlost srovnatelná s jakoukoli jinou navigací. Rychlé je i přepočítávání při sjetí z naplánované trasy. Pro výpočet trasy program nepotřebuje připojení k internetu, jak jsme dřív psali, je funkční i v offline režimu.
Stahování dat: pokud máte mapy stažené a do telefonu nahrané z počítače, musíte přetrpět stahování hlasových instrukcí. K nim nelze použít počítač, dohromady stáhnete asi tři megabajty dat. Potom je ale datová náročnost Smart2Go téměř nevýznamná. Program vyžaduje datové připojení při hledání cíle cesty – například adresy nebo zájmových bodů. Přenášejí se ale jen bajty a divil jsem se, proč Protokol v telefonu ukazuje nulu v obou dvou směrech. Při roamingu je ale takové chování dvakrát tak mrzuté – za pár drobků je třeba zaplatit jako za celý účtovaný blok.
Při navigaci: nemohu si stěžovat. Zobrazení je jednoznačné a zřetelné; oceňuji, že Nokia má v zadní části displeje reflexní vrstvu, která displej rozzáří, když na něj z určitého úhlu svítí slunce. Na hlasovou navigaci se také dá zvyknout, i když jednotlivé povely nedrží stejnou intonaci a některé jsou doslova legrační. Navigační aplikaci ale nemohu odpustit, že nedokáže skloňovat číslovky. Moderní systém přece nemůže ze svého reproduktoru vypustit hlášky typu „za jeden kilometrů“.
Import: velmi mi chybí, že do navigace nemohu nasypat body, které si před tím vytvořím na počítači. Doufám sice, že se někomu podaří rozlousknout databázi, do které Nokia ukládá data, ale zatím je nutné všechno zadávat ručně přímo v mobilu.
Ještě pár generací
Nokia není první, kdo přidal do mobilního telefonu GPS přijímač. Na rozdíl od Siemensu SXG75 ale dokáže tuto inovaci lépe dovést k uživateli. Nabízí mu zdarma digitální mapy, za příplatek potom opravdovou navigaci. Siemens se o navigaci pokoušel také, ale program v Javě nedosahoval na možnosti aplikace pro Symbian.
U navigace jsme na stejném bodě jako lety, když Nokia 7650 jako první evropský mobil nabídla vestavěný fotoaparát. Bylo to zajímavé, ale trvalo několik generací mobilních telefonů, než fotoaparáty začaly být prakticky využitelné. Intervaly se zkracují a i Nokii N95 lze už dnes při navigaci dobře využít, zatím ji ale za samostatný navigační přístroj nevyměňujte.
