Nemám rád, když nevím, kde jsem (úvaha)

Nemám rád, když nevím, kde jsem (úvaha)

Včera jsem se vrátil ze čtrnáctidenní dovolené. Na Navigovat.cz končí bezvládí, kdy web žil hlavně z předem připravených a naplánovaných článků. Děkuji kolegům z MobilManie, kteří se o server za mé nepřítomnosti starali.

Při svých dovolených obvykle nespoléhám na služby cestovních kanceláří. Sám si naplánuji cestu, sám zajišťuji ubytování, celou cestu zároveň dělám řidiče nebo si u vzdálenějších destinací, kam je výhodnější letět, alespoň pronajmu automobil. GPS navigace je při takových výpravách samozřejmě nezbytná, v autě i v přírodě. S navigačními přístroji vždy vím, kde jsem, kde jsem byl a díky plánování také to, kde budu.

Letos jsem se ale po delší době svěřil do péče cestovní kanceláře. I když to asi zase dlouho neudělám, má to své výhody. V podstatě stačilo zaplatit a člověk se už o nic nemusel starat. Uvědomil jsem si ale, že mi nestačí vědomí, že někam v pořádku dorazím. Potřebuji k tomu ještě vědět, kde teď právě jsem. A pokud možno přesně.

V letadle jsem na tuto nejistotu už zvyklý. Někdy v takových případech používám ruční navigátory nebo kapesní počítače vybavené GPS u okénka, ale letecké společnosti tyto přístroje často zakazují. Nerozumím důvodům, GPS navigace přece nevysílají, ale s posádkou se nechci hádat. Mnoho leteckých společností naštěstí zobrazuje polohu letounu na jednoduché mapě a Airbus od Austria Airlines měl displej navíc v každé sedačce. Takže místo sledování zbytečných filmů jsem mohl hypnotizovat nehybný symbol letadla na hrubé mapě a jen velmi pomalu ubíhající vzdálenost a další textové informace. Kolik vylepšení tohoto informačního systému mě za celou cestu napadlo! Přivítal bych větší interaktivitu, podrobnější mapy, více informací o cestě, o místech v okolí, o objektech viditelných z okénka. Proč se tady třeba nepoužívá Google Earth?

Problémy ale byly i s pozemní dopravou. Tmavé fólie, které místní dopravci bez výjimky lepí na skla svých automobilů, dokonale odstíní GPS signál. Takže nejdůležitější věc při každé zastávce bylo zapnout navigaci a zjistit polohu; toaleta počká. Při jízdě se ale ozývalo mnoho otázek bez odpovědí: proč teď jedeme na druhou stranu, proč řidič raději nepoužil tuto silnici, kdy tam už budeme? Opravdu nemám rád, když neznám svoji aktuální polohu.

Nejpohodlnější je použití GPS na lodi. S volným obzorem je snadné rychle a přesně zjistit polohu, s přímým kurzem i důležité informace o zbývající vzdálenosti a době příjezdu. Kvůli vyzvednutí geocache na malém ostrůvku jsem si také půjčil kajak, ocenil vodotěsnost svého Garminu a poprvé vykoušel, jaké to je navigovat se na moři. Díky znalosti polohy to bylo bezproblémové – snadno se dala plánovat rychlost, doba odjezdu, přestávky.

GPS nepoužívám jen k navigaci a pro zjištění informací o aktuální poloze. Zaznamenávám také trasy, které jsem projel nebo prošel, a na zajímavých místech vždy uložím bod do paměti přístroje. Díky tomu se teď mohu zpětně dívat, kde jsem byl – třeba na letecké mapě v Google Earth. Případně lze také svázat GPS informace s fotografiemi a vytvořit zajímavé fotoalbum.

Zjistil jsem, že informace o aktuální poloze jsou pro mě velmi důležité, téměř jako vědomí, kolik je právě hodin. Bez nich se cítím nesvůj a bez GPS v samostatném přístroji, kapesním počítači nebo mobilu už na cesty v podstatě nevyrážím. Ani na místa, kde se nepotřebuji navigovat.

5 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Marek Lutonský 12. 2. 2007 17:11:43
    :) Kdo bude takový drsoň, zkusí to a ještě výsledek natočí na video? :)
  • Dopi 12. 2. 2007 16:45:44
    Ještě hůř by to ale určitě snášeli taxikáři, kteří jsou zvyklí trasu...
  • Marek Lutonský 12. 2. 2007 16:17:53
    To je pěkné :) Ideálně někde ve městě, kde odbočka stíhá odbočku,...