Dynavix Theta je přenosná navigace pro ty, kdo očekávají jednoduché a spolehlivé zařízení s funkčním programem a výborným modulem GPS. Ale ne všechny vlastnosti jsou tak jednoznačně pozitivní.
Pro příliš bystré oči
Přes všechny vyjmenované klady jsem našel i některé věci, které mi příliš nesedly a přimlouval bych se za jejich vylepšení. Spodní část obrazovky je určena pro nastavení informačních údajů, týkajících se trasy. Pro jejich zobrazení slouží stavové řádky, v nichž je možné nadefinovat zobrazení rychlosti, doby nebo vzdálenosti do cíle, nadmořské výšky a podobně. Už od první verze Dynavixu jsou pro mě tyto údaje malé a téměř nečitelné. Pokud je chci zjistit při jízdě, odvádějí pozornost od řízení a bez předklonění k displeji nemám prostě šanci.
Při navigaci: 3D mapa ve dne • 3D mapa v noci • půdorysný pohled. Ve spodním řádku si všimněte miniaturních údajů
Nastavení řádku s údaji
Výrobce poukazuje, že údaje slouží pro zpestření cesty hlavně spolujezdcům. Osobně si ale myslím pravý opak. Například rychlost měřená pomocí GPS je přece mnohem přesnější než ta, kterou ukazují rychloměry sériově zabudované ve vozech. A pokud program dokáže vyhodnocovat údaje, které ostatní navigační programy nenabízejí, byl bych pro to, aby se daly prezentovat na displeji bez zvýšeného rizika. Zvlášť na velkých displejích, které s Dynavixem přicházejí ve společných navigačních balíčcích, by to neměl být zásadní problém.
Různá měřítka mapy
Velké otazníky
Během testování jsem neseděl jenom v autě a nehltal kilometry. Theta dostávala zabrat i v simulačním režimu. Deštivý víkend byl ideální příležitostí pro vyzkoušení matematických schopností sady z klidu obýváku. A protože jsem v rámci testování Dynavixu poprvé pracoval s verzí, která obsahovala víc map než jenom Českou republiku, zacestoval jsem si i „prstem po mapě Evropy“.
Oblíbené cíle • výsledek hledání zájmových bodů • navigace na zeměpisné souřadnice
Z výsledků testování jsem byl ale překvapen. Že by nejrychlejší cesta z Brna do Vídně vedla přes Bratislavu? Skutečně budu z Brna v Linci dřív po 390 km navržené nejrychlejší trasy než po 213 km nejkratší varianty? Některé výpočty mi opticky nepřipadaly příliš důvěrné. V praxi bych do trasy mezi počáteční a koncový bod zřejmě vkládal nějaké průjezdní místo, které by více vyhovělo mým potřebám.
Informace o zájmovém bodu na mapě • noční režim
Faktem ale je, že různé navigace nabízejí různá řešení podobných výpočtů. Jiné programy pro výpočet trasy v těchto případech nabídly „řidičsky správnou“ cestu směrem na Mikulov a dál. Stroj ale zůstane strojem, a pokud se rozhodnete naplánovat nějakou dlouhou trasu, bude lepší alespoň v rychlosti projít výsledek na displeji, abychom nedopadli podobně, jako když Švejk cestoval z Tábora do Budějovic.
Jelikož ale nemám žádné důkazy o tom, že mé „optické cítění“ a výsledky jiných navigací jsou lepší než matematický um Dynavixu, nechávám otázku optimálních výpočtů na zvážení a jako případné téma pro diskuzi pod článkem. Téměř pod čarou dodávám, že výpočty delších vzdáleností už tetičku zahřívaly a na výsledek bylo potřeba počkat podstatně déle, než když jsme cestovali jen po Česku. To stejné platí i pro zobrazení velkého území na mapě.
Možnosti nastavení programu
Nejdříve jsem chtěl Dynavix vychválit za perfektní zvládnutí řazení na jedné brněnské mimoúrovňové křižovatce, kterou některé jiné konkurenční navigace ještě neumí projet. Další den jsem bohužel narazil na podobnou křižovatku, na jiném místě. Kdybychom ji chtěli projet podle navigace, asi bychom skončili v kotrmelcích, nebo v lepším případě v rozpacích, kudy že nás to stroj vede. Otáčet se do protisměru na čtyřproudové komunikaci přes dvojitá svodidla bych osobně příliš nedoporučoval. Když jsem se ale stejnou trasu chystal projet v simulačním režimu, Dynavix situaci vyhodnotil naprosto správně. Že by se za předchozí chybou skrývala chvilková indispozice?
Poměrně unikátní je možnost volby velikosti stavového symbolu • velmi podrobné nastavení povolených typů silnic
Za podobné chyby nelze asi vinit jen navigační program, ale zejména používané mapy. Faktem ale zůstává, že testovaná sada kromě jinak bezchybné práce občas vygeneruje i chybné pokyny, které neznalce místních poměrů mohou přivést do nesnází. S podobnými věcmi se však setkáme u všech navigačních programů. Dynavix jinak používá mapy Tele Atlasu, které jsou v Česku vynikající a mnohem lepší než dřív je už i Slovensko.
Svérázný držák
Kromě adaptéru na 230 V je v balení také autonabíječka a držák s přísavkou na sklo. Vzhledem k vyšší hmotnosti zařízení je použit krátký, masivní držák se dvěma klouby, které umožňují směrové nastavení. Pevnost uchycení je výborná a navigace nevibrovala na dálničním tankodromu ani na silnicích nižších tříd.
Držák a autonabíječka
Trochu horší je upevňování přístroje do držáku. Ze začátku jsem potřeboval obě ruce, ovšem ve chvíli, kdy si osvojíte způsob nasazování, si vystačíte s jednou rukou. Nevýhodou je také to, že držák není aktivní a že nabíjecí kabel je třeba připojit samostatně do konektoru na zadní straně.
Dynavix se přímo nasadí na držák, u jiných navigací mezi tím bývá ještě další kus
Sečteno a podtrženo
I přes výše zmíněné výtky patří Dynavix nové verze mezi vyvolené programy, které lze doporučit k užívání. Společně s přístrojem Waytona Drive400 vytváří celek vyhovující potřebám uživatelů, kteří od navigačního setu očekávají rychlé a pohodlné dovedení do cíle. Otevřenou otázkou zůstávají optimální výpočty tras a malé mínus bych dal za špatně čitelné stavové řádky. Nezapomenutelným faktem, který uvádí výrobce i na úvodních stranách manuálu, je to, že pánem vozu za každé situace by měl být řidič. Navigace je jen užitečný pomocník, který se tu a tam může zmýlit.
Zdroj: Dynavix, www.dynavix.cz