Srovnali jsme GPS přijímač v Nokii N95 s jinými navigacemi. Je Nokia použitelná jako navigační přístroj? Prohlédněte si zaznamenané trasy v Google Earth a v interaktivní mapě.
Jednou z nejzajímavějších vlastností smartphonu Nokia N95, který se právě začal prodávat, je vestavěný přijímač GPS. Telefon na podrobný praktický test použitelnosti při navigaci sice budu mít k dispozici až za několik dnů, od kolegů z MobilManie jsem si ale půjčil jejich kousek a vyrazil s ním na cesty. Cílem bylo zjistit, jak je GPS přijímač v Nokii přesný a citlivý.
Stačí jet, trasa se zaznamená sama
Použil jsem podobnou metodiku jako při nedávném testu bluetoothových GPS modulů. U Nokie a referenčních přístrojů jsem zaznamenával projetou a prošlou trasu. Po ukončení praktické části jsem soubory v počítači převedl do formátů vhodných pro zobrazení v digitálních mapách a nechal trasy zobrazit přes sebe, aby se mohly porovnat.
Test měl dvě části. V první jsem s Nokií jezdil po městě a trápil ji úzkými uličkami a vysokými domy. Napřed ležela na palubní desce pod čelním sklem, asi v polovině jsem ji položil mezi přední sedadla pod rukojeť ruční brzdy, kam dosvítí méně satelitů. V druhé části testu se se mnou telefon vydal na procházku parkem. Aby to bylo zajímavější, Nokia zde neměla ideální výhled, byla zasunuta v náprsní kapse koženého saka.
Abychom mohli GPS ve smartphonu s něčím srovnávat, testu se zúčastnily ještě dva další přístroje. Prvním z nich byl turistický Garmin GPSmap 60CSx, tedy nejlepší současný turistický navigátor. Vím o něm, že se dobře drží signálu a až na občasné rozkmitání určuje polohu dosti přesně. S Garminem jsem jel v autě i chodil po parku. Druhý přístroj pro srovnání byl kapesní počítač Fujitsu Siemens Pocket Loox n520. Toto PDA se systémem Windows Mobile má vestavěný GPS přijímač a vyznačuje se trochu horšími příjmovými vlastnostmi. Zajímalo mě, jak si Nokia povede ve srovnání s průměrným zařízením. S Looxem jsem provedl jen první část testu, jízdu po městě.
Z Nokie přímo do Google Earth
Garmin umí trasu zaznamenávat automaticky. Oproti předchozímu testu jsem tentokrát nastavil častější ukládání polohy, aby byla výsledná trasa jemnější. I tak jsou ale intervaly delší než třeba u kapesního počítače, kde program BeeLineGPS ukládal do souboru přímo surová data NMEA.
V Nokii pomůže Sports Tracker
Celý test jsem mohl provést jen díky tomu, že pro Nokii N95 a další telefony se Symbianem S60 existuje freewarový program Sports Tracker. Jeho původním účelem je sledování sportovních výkonů, mně však potěšil možností záznamu a exportu tras. Lze zvolit export do soubor XML, což je textový formát popisující každý zaznamenaný bod trasy. Můžete si stáhnout, jak v tomto formátu vypadala procházka parkem (ZIP rozbalte). Druhou možností je export do formátu KML, který lze otevřít v programu Google Earth.
Zaznamenání trasy není hlavní funkce Sporst Trackeru
Sports Tracker kromě samotné polohy přidá do souboru KML ještě další údaje: o začátku trasy, jejím konci, zobrazí bod s nejnižší a nejvyšší nadmořskou výškou, nejrychleji projeté místo. V Google Earth to vypadá pěkně, však se podívejte. V následujících ukázkách jsou neupravené exporty tras, jak je Nokia uložila na paměťovou kartu.
Rychlost startu: jsem zvyklý
Četl jsem už několik zkušeností uživatelů a recenzentů, kteří nebyli příliš spokojeni s rychlostí nalezení aktuální polohy po zapnutí GPS přijímače. Čekal jsem ale, že to bude ještě horší. Definitivní verdikt si tady sice raději nechám, až s Nokií budu jezdit delší dobu. Pro start po denním nepoužívání mi ale jedna nebo dvě minuty nepřijdou zase tak hrozně dlouhé. U kapesního počítače jsem zvyklý na stejnou dobu.
Horký start, kdy jsem GPS v Nokii zapnul po několika minutách od posledního vypnutí, proběhl přibližně během deseti sekund. Bylo to stejně rychlé jako u souběžně zkoumaného Garminu GPSmap 60CSx.
Nokia bohužel neudává typ použitého GPS čipu. Z vlastností, které jsem ověřil testem, je poměrně zřejmé, že nejde o Sirf Star III. Na internetu se tu a tam píše o Sirfu II, ale nedokážu odhadnout, co je na tom pravdy.
Cesta na vlastní oči
Už se podívejte, jak to celé dopadlo. I když jsem trasy nechal zobrazit i v internetových mapách Google Maps (viz níže), pro prohlížení doporučuji raději program Google Earth. Stačí klepnout na odkaz nebo na následující obrázek a do počítače stáhnout soubor NokiaN95_GPS.kmz. Otevřete ho v Google Earth. S největší pravděpodobností se Google Earth po klepnutí rovnou otevře sám.
Zaznamenané trasy doporučuji prohlížet v Google Earth: je to nejrychlejší a nejpohodlnější
V bloku Places na levé straně uvidíte novou sekci s oběma částmi testu a jednotlivými GPS přístroji, které jsem testoval. Klepnutím na políčka můžete vypínat a zapínat zobrazení zaznamenané trasy a srovnávat tak mezi sebou jen vybrané produkty. Mapou lze samozřejme také posouvat a měnit její měřítko.
Nepřehlédněte ani složku Popis zajímavých míst. Klepnutím na malý symbol plus před jejím názvem se rozvine seznam. Poklepáním na modré odkazy se mapa Google Earth přiblíží na konkrétní místo a objeví se bublina s popiskem situace a chování testovaných GPS modulů.
Pokud nepoužíváte Google Earth, můžete si výsledky testu prohlédnout přímo na webu, v programu Google Maps. Klepněte na následující obrázek, mapa se otevře v novém okně. Upozorňuji ale, že prohlížení mapy je náročnější na výkon počítače. Můžete-li, použijte raději prohlížeč Firefox.
Upozorňuji, že zobrazení mapy je náročné na výkon počítače
Mapou Google Maps je možné posouvat, měnit její měřítko. Z roletky v pravém horním rohu můžete vybrat typ mapy a změnit silniční zobrazení na ortofotomapu. Klepnutím na jednotlivé názvy modulů lze vypínat a zapínat zobrazení stop.
Já nic, já muzikant
Mapy v Google Maps a Earth nejsou přesně zkalibrované, určení polohy proto nesrovnávejte se zobrazením ulic. Jako referenční lze ale brát trasu zaznamenanou Garminem. I přes mírné odskoky je přijatelně přesná. Kapesní počítač Loox n520 občas svým typickým způsobem vlaje a vydává se na průzkumy do okolí, z vlastní zkušenosti ale vím, že při autonavigaci toto chování ničemu nevadí. Navigační programy i z takových výsledků dokážou určit, kudy řidič jede.
A Nokia? Navigační zázrak to rozhodně není. Na druhou stranu ale GPS přijímač neměl žádné výpadky (anebo je velmi dovedně zakamufloval, že jsem je neobjevil). Nokia určila polohu i v místech, kde se signálu zřejmě moc nedostávalo, tvářila se spokojeně i při procházce ukrytá v náprsní kapse.
Potíž je ale v tom, že poloha, kterou telefon určil a zaznamenal, někdy vůbec neodpovídá skutečnosti. V autě to ještě šlo. I když se Nokia často straní křivek ostatních GPS přístrojů, navigační aplikace by si s tím určitě dokázala poradit. Horší to je při turistice. Přestože stromy ještě nejsou dokonale zelené a listí zatím netvoří nepropustnou vrstvu, v parku telefon prováděl psí kusy.
Je zvláštní, že ze samotné trasy byste to asi nepoznali. Je spojitá a realisticky roztřesená, jen vede třeba až o osmdesát metrů jinudy, než jste šli. Nejlépe je to vidět v severní části procházky, kde si Nokia opravdu extrémně zkrátila cestu. Na druhém obrázku jsem pro zajímavost nalepil zaznamenanou trasu nad obrázek parku Lužánky ze služby Mapy.cz, kde jsou vidět i cestičky jako důkaz, že Garmin v severní části zaznamenal správnou trasu a Nokia byla úplně vedle.
Všimněte si hlavně rozdílů na severní straně trasy • trasa nalepená na letecké mapě
Nokii N95 budu nějakou dobu používat pro navigaci. Zkusím ji v automobilu, při turistice, telefon prověřím i při geocachingu. Použití v autě se nebojím, jsem přesvědčen, že tady Nokia nebude mít větší problémy. Obávám se ale, že v lese nebude mít vestavěný GPS čip šanci. Možná se bude tvářit, že se nic neděje a naoko poctivě zakreslí trasu a ukáže k cíli, skutečnost ale může být jiná.
(Toto ještě nebyl podrobný test využití Nokie N95 při navigaci. Takový článek teprve připravuji.)
