S navigací Mio C710+ jsme vyrazili daleko na sever a při testování s ním najeli více než devět tisíc kilometrů. Připravili jsme rozsáhlé uživatelské zkušenosti.
V každém případě bych chtěl přemapovat dvě tlačítka, která nyní ovládají hlasitost zvukové navigace. Takřka jsem na ně nepotřeboval sáhnout – na rozdíl od softwarových tlačítek pro volbu měřítka. Ta byla potřeba velice často a musel jsem se trefovat na displej.
Ovládací tlačítka na pravém boku, nedají se změnit
Kruhové plošky ovládání zoomu jsou navíc umístěny uprostřed displeje. Ruka tam nemá žádnou oporu, mnohokrát jsem proto místo nastavení měřítka sáhnul vedle a potom se musel vracet. Kdyby tyto plošky byly v pravé části, prst by se lépe chytil vystouplého okraje kolem displeje, ovládání by bylo jistější. Doprostřed bych přesunul nepoužívaná tlačítka pro nastavení Bluetooth a ikonu baterie, vpravo jsou zbytečné.
Mio má vlastně ještě jednu nadřazenou nabídku. Z ní se spouští samotná aplikace pro navigaci, je zde také MP3 přehrávač, prohlížeč obrázků a celkové – poměrně stručné – nastavení systému. Tuto nabídku jsem vůbec nevyužíval, neustále byla aktivní navigace. Můžete se na ni ale podívat na videu.
Hlavní nabídka • nastavení systému • nastavení data a času • nabídka Bluetooth
Pár problémů se stabilitou
Výkon hardwaru Mia C710+ je pro použitou navigační aplikaci dostačující. Na nic není nutné dlouho čekat, přijatelně rychlé je počítání trasy i všechny ostatní operace. Ani s překreslováním mapy jsem neměl žádné problémy. Kdyby se náhodou objevily, mohlo by pomoci vypnutí textur na některých plochách (voda, les) nebo zobrazování názvů ulic v mapě. Někteří uživatelé si stěžují na zpoždění zobrazení polohy – projíždíte křižovatkou a mapa ukazuje, že jste před ní. Na nic takového jsem ale při svém testu nenarazil.
Stabilita zařízení je slušná, ale nemohu napsat, že dokonalá. Během testu Mio asi pětkrát zamrzlo a situaci bylo nutné řešit resetem. Jednou jsem při tom bohužel přišel o zaznamenanou trasu z uplynulých dvou dnů a Mio jsem tehdy opravdu neměl rád.
Další dva problémy byly horší, Mio se odmítalo zapnout. Nepomáhalo nic, ani resetovací otvor. V největší nouzi jsem ještě vyzkoušel přepínač on/off na spodní straně. Teprve potom Mio naběhlo, ovšem v továrním nastavení, bylo nutné nastavovat čas a u navigačního programu jazyk. Všechna ostatní navigační data, například body zájmu, jsou ale uloženy v oddělené paměti a reset na ně naštěstí neměl žádný vliv.
Mapy: zobrazení na první pohled
Velmi jsem ocenil, že mapy v Miu C710+ jsou bezešvé. Lze tak plánovat trasy z jedné strany Evropy na druhou. V mém případě konkrétně z České republiky do Norska přes Německo a Dánsko. U některých jiných navigací je nutné při přejetí hranic mapy přepnout, pokud nechcete použít hrubou průjezdní mapu.
Mio podobně jako iGo 2006 kombinuje mapy Tele Atlasu s podklady jiných dodavatelů. Díky tomu je dobře pokryté i Slovensko, Maďarsko a další země. Západní státy včetně České republiky pokrývá pouze Tele Atlas a k celkové úrovni map nemám připomínky. Jsou dobré, a až na některé konkrétní přehmaty, kterým se žádný výrobce nevyhne, se podle nich dá dobře jezdit.
Setkal jsem se jen s jedním zásadnějším problémem, který si ale nedovedu vysvětlit a nedaří se mi ho ani zopakovat. Jedu si po německé dálnici, před sebou mám ještě pár set kilometrů rovné rychlé jízdy, když tu najednou Mio hlásí, abych na následujícím exitu vyjel. Když tak učiním, za dva kilometry mě vrací zpět. Toto chování se mi nepodařilo znovu nasimulovat, nemám pro něj vysvětlení (vedle nebyla žádná rovnoběžná silnice), na záznamu z GPS ale vidím, že se mi to nezdálo.
Mapy na displeji vypadají naprosto skvěle. Čáry jsou vyhlazené, je vyladěná barevnost. Nemám žádné problémy rychlým mrknutím na displej rozeznat naplánovanou trasu od ostatních prvků. U iGo jsem s tím napřed trochu bojoval, ale teď vidím, že jde jen o zvyk. Noční režim neruší, jen decentně na černé ploše zvýrazní komunikace a naplánovanou trasu. Často jsem ale musel přemýšlet, kterým tlačítkem ho aktivovat. Popisky u ikonek mají často smysl.
Navigace v nočním režimu • ikonky bez popisků
Při navigaci jsem používal hlavně 3D zobrazení mapy. Často jsem se ale, hlavně při delších přejezdech, přepnul do leteckého módu, kdy se větší část mapy zobrazí v půdorysu. Měřítko jsem v takových případech ještě zmenšoval, abych viděl větší území, a často proklínal softwarová tlačítka, na která se při jízdě nedá prstem trefit. Na kapesním počítači s iGo to bylo jednodušší, zoom byl přiřazen hardwarovým klávesám.
Navigace v denním režimu • letecký pohled • letecký pohled se zobrazením Mapa
Volba cíle: třeba na přesné souřadnice
Velkým nedostatkem, který by Mio (a iGo) mělo co nejdřív napravit, je nemožnost dopředu naplánovat a uložit trasy, třeba doma před jízdou. Můžete to udělat pouze u jedné, která v navigaci vydrží, dokud ji nesmažete nebo nezrušíte naplánováním jiné cesty. Ukládání a pozdější načítání připravených tras ale není možné.
Volba cíle cesty nebo průjezdních bodů
Je to škoda, protože třeba práce s průjezdními body, kterými upravujete, kudy má trasa vést, je výborná – snad nejlepší ze současných navigací. I když jsem ale silně využíval složku Historie, kde byly všechny naposled vyhledané cíle, nebyla práce s různými variantami tras pohodlná. Kdybych si je jen mohl uložit…
Historie cílů
Zadávání cíle v podobě adresy mi vyhovuje. Rychlejší ale asi je systém TomTomu, kdy se město vybírá přímo z celé nabídky – na druhou stranu je ale zase někdy nutné čekat, než se prohledá celá velká databáze. U Mia je město vybrané předem, podle kurzoru nebo polohy v mapě, a Mio chce už jen ulici. Hledáte-li jiné město, musíte do další nabídky, a i tady je pouze seznam posledních hledaných měst. Pro samotné hledání je určeno další menu. Nemyslím si ale, že je tento systém špatný. V mnoha případech totiž opravdu rovnou začnete hledat ulici, pro další situace stačí dva dotyky v pravém horním rohu.
Zadávání adresy
Článek pokračuje v další kapitole: mapy, POI, výpočet trasy, hlasová navigace
