Nové Mio C520 patří do nejvyšší třídy přenosných autonavigací. K řadě funkcí přidává i výhodnou cenu. Přečtěte si velmi podrobný test s mnoha obrázky a videem.
Mapě zůstala stará trojkombinace pohledů: ve směru jízdy, se severem nahoře a rychlý pohled na větší část trasy z ptačí perspektivy. Mapou lze v každém z těchto pohledů pohybovat, stačí sáhnout na displej a posunout prstem. Pro návrat zpět k aktuální poloze stačí klepnout na pole Sleduj.
Tři pohledy: čelem ve směru jízdy • čelem k severu • rychlý přehled
Úroveň podsvětlení lze volit zvlášť pro denní a noční režim. Pro noc je navíc připravena tmavá verze mapy, která nepřitahuje oči. Přepínání mezi nočním a denním režimem může být automatické, ovšem jen na základě času západu a východu slunce, nikoli skutečné úrovně světla v okolí.
Noční režim (současně bylo aktivní snížení jasu)
Mio C520 se stejně jako iGo v poslední verzi nevyhnulo novému českému počeštění. Snad díky širokému displeji, kdy se text do tlačítek vejde bez ošklivého zlomení, mi to ale nepřijde tak hrozné, jako když jsem novou verzi viděl dřív. Anebo si už zvykám.
Všechny možnosti hledání cíle
U volby cíle cesty jsou k dispozici běžné i méně standardní možnosti. Hodí se rychlá volba pro navigaci domů a do práce (případně kamkoli jinam), velmi oceňuji možnost zadání cíle v podobě zeměpisných souřadnic. Složka Historie ukládá poslední cíle, ke kterým se jejím prostřednictvím lze vrátit.
Volby pro hledání cíle • historie cílů • zadání zeměpisných souřadnic
U práce s adresami Mio upravuje chování původního iGo. Připomenu, že dříve si navigační systém město pamatoval. Někdy to bylo výhodné, jindy méně, a pro lidi, kteří se s tímto chováním setkali poprvé, většinou docela zmatené. Nyní se město vždy vybírá v prvním kroku.
Stejně jako u další fáze, výběru ulice, práci zrychlí zobrazování pouze těch tlačítek klávesnice, která mají aktuálně smysl. Příklad: když napíšu BR, Mio ví, že u města v Česku nemohou následovat znaky Q, W, R, Y a další. Proto ani nejsou aktivní. Když mapa pro obec nezná ulice, Mio vůbec nenabídne krok pro jejich výběr. Stejné to je i u popisných čísel.
Vykousaná klávesnice • výběr z nalezených možností • zadání čísla budovy
Když vyhledáte cíl z hlavní obrazovky navigačního programu, hned se k němu spočítá trasa. Při hledání z mapy se zobrazí bod a můžete se rozhodnout co s ním. Lze se k němu nechat navigovat, může jít o průjezdní místo, dá se přidat na konec trasy, nebo jednoduše uložit do oblíbených položek. Anebo lze také rychle přidat místo, kde byl nebo často bývá policejní radar.
Kontextová nabídka se vysune při výběru místa na mapě
Neumí hledat body na trase
Při práci se zájmovými body stále chybí možnost hledání POI na naplánované trase. Mio umí hledat jen v okruhu aktuální pozice, cíle, kurzoru anebo jinak vybraného bodu (adresa, souřadnice, historie). Je to ale trochu lepší než dřív, díky novému panelu POI. V něm je totiž u bodů zájmu graficky vyznačen směr. Z něj se dá trochu odhadnout, jestli je bod na trase nebo úplně jinde.
Volba počátku hledání POI • šipky v informačním panelu mohou pomoci
Body zájmu stejně jako mapy dodává Tele Atlas (edice 2007.01), případně jiní dodavatelé. U České republiky je stav databáze slušný, i když nikoli kompletní nebo uspokojivý. Stále je tady co přidávat a napravovat. U Mia je skvělé rozdělování různých služeb podle značek. Můžete si tak najít třeba jen čerpací stanice Shell, autosalóny a opravny BMW, pobočky konkrétní banky apod. Podobně lze ale prohlížet i všechny služby najednou bez ohledu na další vnořené úrovně podkategorií. Dá se také vyhledávat podle názvu.
Základní nabídka POI • volba provozovatele • přehled položek
Díky samostatné aplikaci iGo POI Explorer, kterou ale nedodává Mio, jsem spokojen i s možností správy zájmových bodů z počítače. S vestavěnými POI se sice nic neudělá, snadno lze ale upravovat vlastní body zájmu. Dají se seskupovat do složek, hromadně importovat ze standardních formátů. Jsem zvyklý pravidelně před cestou nasypat do navigace hromadu vlastních bodů zájmu a u Mia (iGo) to je snad nejpohodlnější ze všech navigací.
Vybrané kategorie zájmových bodů se mohou zobrazovat na mapě. Buď jako malé modré tečky, nebo při větším přiblížení i jako velké kulaté ikony.
Ekonomická trasa je často nejvýhodnější
Většina navigační přístrojů dává volit jen mezi nejrychlejší a nejkratší trasou. Většinou je ale ideální kompromis, něco mezi tím. Kvůli minutě ušetřeného času přece nechci zvolit trasu o deset kilometrů delší, a naopak kvůli jednomu kilometru nepojedu o deset minut déle. Mio proto nabízí ekonomickou trasu, která zůstává uprostřed mezi oběma extrémy. Pro řidiče je to často nejvýhodnější.
Souhrn trasy • nastavení optimalizace
U nastavení typu dopravního prostředku se bere v úvahu jen přibližná rychlost a omezení vjezdu, nikoli rozměry a nosnost silnic. Jinak lze zvolit, jestli se má navigační přístroj vyhnout dálnicím, placeným silnicím, nezpevněným vozovkám, obratům do protisměru a trajektům. Dají se také zakázat nebo povolit trasy vedoucí přes hranice.
Mio si od iGo vzalo možnost vložit do trasy mnoho průjezdních bodů, a také následně je uspořádat tak, aby průjezd mezi nimi byl co nejefektivnější. Stále však neumí uložit vytvořenou trasu pro další použití. I když lze cestu naplánovat doma, musí pak zůstat v paměti, není možné mezi tím vytvořit jinou.
Dialog pro správu trasy a podrobné nastavení průjezdních bodů
Počítání trasy je velmi rychlé. Výsledek jsem při testu vždy shledal jako uspokojivý. Ani s iGo nebo jinými navigacemi, které jsou na něm postavené, jsem se nesetkával s vyloženými nesmysly. Navigační přístroj samozřejmě nezná lokální dopravní úskalí, orientuje se jen podle typu silnici, rychlostí a dalších známých údajů. Je proto možné, že vás dostane do míst, kterým by se domorodec jinak vždy vyhnul.
S RDS-TMC se nepočítalo od začátku
Je-li na cestě překážka, Mio sedí v držáku vybaveném přijímačem RDS-TMC a zároveň nenastal nějaký problém na cestě od zdroje informace k navigačnímu přístroji, řidič se o ní dozví nebo navigace rovnou upraví trasu. Dopravní události se zobrazují na mapě, v panelu TMC a ještě v samostatných seznamech. Změna trasy na základě dopravního problému pak může být automatická nebo manuální.
Držák s podporou RDS-TMC se liší zejména konektorem pro připojení antény
A teď praxe. Mio po vložení do držáku za chvíli pozná, že je připojen přijímač RDS-TMC. Není-li v něm naladěna stanice, která vysílá dopravní informace, probíhá napřed ladění. S ním nemám dobré zkušenosti, urazil jsem mnoho kilometrů, než Mio zachytilo ČR1 Radiožurnál, přičemž kolem něj několikrát bez zájmu proběhlo. V přístroji nelze zadat přímou frekvenci, vybrané stanice je ale možné blokovat.
Stav, když přiímač není připoje • zatím chybí informace • nastavení RDS-TMC
Článek pokračuje v další kapitole: RDS-TMC (dokončení), během navigace, hlasové povely, užitečné funkce
