První Mio bez navigační aplikace iGo se povedlo. Je jiné, ale stejně dobré, leckdy i lepší. Přečtěte si podrobný test a prohlédněte tři videa.
Kdo si vsadí?
Miu se podařilo šalamounsky vyřešit držák. Na pohled je pasivní, nejsou v něm žádné konektory pro připojení nabíječky. Její celá zástrčka se ale dá ke konektoru přichytit, takže výsledkem je… aktivní držák. Mio stačí nasadit na trn, ten se zasune do otvoru na zadní straně a přístroj fixuje. Rovnou se propojí miniUSB konektor s trčící zástrčkou nabíječky.
Konektor nabíječky se zasune do držáku
Potom stačí jen připevnit Mio
Na pohled to vypadá hodně chatrně, ruku do ohně by za takový držák asi nikdo nedal. Jenže on funguje! Přístroj se dá nasadit i vyjmout jednou rukou, v držáku se ani nehne. Prostřednictvím aretovatelného kulového kloubu se dá snadno měnit poloha.
Držák se Miu opravdu povedl. Přístroj je navíc v cenové kategorii, kde bych aktivní držák ještě neočekával jako důležitou podmínku. Abych si ale trochu postěžoval, zmíním velmi dlouhou zástrčku do konektoru autozapalovače. Její kabel má délku 135 cm.
Docela dlouhá zástrčka
O držáku jsem podrobně psal v tomto článku.
V krabici s Miem Moov najdete ještě USB kabel pro propojení s počítačem a CD s programem MioMore Desktop. Je to velice užitečná aplikace, které v závěru článku věnuji několik odstavců. K přístroji se standardně nedodává přijímač dopravních informací RDS-TMC. Měl by se dát dokoupit samostatný držák, který tuto funkci nabídne, v českých internetových obchodech jsem na něj ale nenarazil. Hodilo by se také transportní pouzdro.
Jednou nebo dvakrát zadarmo
Aplikace iGo My Way byla v našich končinách proslulá kvalitními mapami východní Evropy. Tak dobré Slovensko, Maďarsko nebo balkánské země dříve žádná navigace nenabízela. Starší Mia měla problémy jen se Slovinskem, které se z mně neznámých důvodů do některých modelů nedostalo.
Nové Mio Moov v západní Evropě včetně České republiky sází na mapy Tele Atlasu. Nenastala tedy žádná změna. Mapy jsou z října 2007, nejedná se tedy o úplně nejaktuálnější vydání. Přestože Mio na svém webu tvrdí, že mapy mají nejvyšší možné pokrytí a přesnost, není to pravda. Mapa Atlas Czech 7 pro Garminy je podrobnější.
Mio však slibuje aktualizace, nejbližší upgrade by se měl objevit ve třetím čtvrtletí letošního roku. Navíc je připravena vcelku velkorysá nabídka pro příští jednu nebo dvě aktualizace zdarma.
Pro země, které Tele Atlas tak kvalitně nepokrývá, má Mio mapy od jiných dodavatelů. Na Slovensku je to tradiční Xahax (vydání 2007.12), v Polsku Emapa, balkánské země mají své dodavatele. V Moov jsou také slušné mapy Slovinska. Tele Atlas ale najdeme v Maďarsku (to byla vždy bašta iGo), na Ukrajině a v pobaltských zemích; leckde však čekejte jen hlavní průjezdní komunikace.
Prostředí a ovládání: Apple není ve všem nejlepší
Opusťme hardware a mapy, neboť tam se Mio Moov zase tolik neliší od jiných přenosných navigací. Zbrusu nová, a v České republice takřka neznámá je ale navigační aplikace. Mio použilo software od firmy Navman, kterou vlastní. Přiznávám, měl jsem z toho trochu strach. Zejména když jsem četl články zahraničních webů, které oslavovaly velké zjednodušení. Obával jsem se, že s tímto zjednodušením zmizí i důležité funkce.
Navigační aplikace v Mio Moov je skutečně jednodušší než iGo. To je dobrá zpráva pro běžné uživatele, kteří iGo mnohdy označovali jako příliš komplikované. Zároveň ale zůstala většina funkcí, kvůli kterým Mio Moov nezavrhnou ani lidé, kteří po navigaci nechtějí jen základní funkce.
Na videu projdeme celou nabídkou. Zjistíte z něj, jak se Mio ovládá, jak se chová, jak vypadá. Nabídky jsem už tentokrát nefotil, na videu jsou dostatečně vidět, a navíc v kontextu s chováním přístroje. Myslím, že z pohyblivých obrázků je vidět víc než z fotek.
Hlavní nabídka přístroje je dostatečně srozumitelná. Zobrazení šesti ikon na jedné stránce snad ani nebylo možné pokazit. Přechody mezi stránkami jsou extrémně rychlé, a týká se to i animací, které se ukážou při změnách v rámci vertikální struktury.
Trochu mě jen mátla hlavní lišta, na které je uveden název aktuální nabídky, a jejíž stisknutí přitom vede o úroveň výš. Někdy však o dvě úrovně, a tato nejednotnost mi vadí. Někdy je také možné nastavení potvrdit tlačítky, jindy tlačítko chybí a je třeba stisknout šipku pro návrat zpět.
Mio se trošku inspirovalo Apple iPhonem a při posouvání delšími seznamy nepoužívá běžné posuvníky na okraji stránky. Místo toho stačí do seznamu cvrknout prstem, a on nejenže se posune o část odpovídající pohybu, pokračuje ale ještě setrvačně dál. Je to velice efektní a pro krátké seznamy i praktické. Po delší době používání bych ale ocenil spíše klasické posuvné prvky. Než se totiž dostanu na konec dlouhých seznamů, třeba kategorií zájmových bodů, trvá to delší dobu než s použitím posuvníku.
Článek pokračuje v další kapitole: ovládání, hledání cíle, POI
