Mio Moov 360: Jak se žije bez iGo (velký test)

První Mio bez navigační aplikace iGo se povedlo. Je jiné, ale stejně dobré, leckdy i lepší. Přečtěte si podrobný test a prohlédněte tři videa.
Mio Moov 360: Jak se žije bez iGo (velký test)

Někdy moc zjednodušení škodí

Chybí mi podrobné nastavení hlasitosti. Bez něj se totiž nemohu zbavit poměrně hlasitého cvakání při každém dotyku displeje. Nastavení je společné pro všechny zvuky, takže ztlumení má vliv i na hlasovou navigaci.

Česká lokalizace v první neprodejné verzi Mia, kterou jsem vyzkoušel, byla děsivá. U prvních prodávaných kusů to bylo lepší, ale stále nic, čím by se Mio mělo chlubit. K aktuální podobě počeštění už ale nemám velké připomínky, zůstalo jen pár chyb. Pokud tato verze lokalizace ještě není dostupná ke stažení prostřednictvím programu MioMore Desktop, určitě to už nebude dlouho trvat.

Možnosti nastavení a přizpůsobení přístroje jsou trochu nižší než dříve u iGo, viz třeba zmínka o sloučené hlasitosti. Na druhou stranu ale nabídka obsahuje všechno potřebné, takže v tomto ohledu nekritizuji.

Stabilita přístroje je ucházející. Stejně jako u každé další navigace postavené na platformě Windows CE jsem se sice nevyhnul chybám typu Fatal Error, ale nebylo to tak časté, abych to musel brát jako velký nedostatek. Asi čtyřikrát jsem se ale setkal se zatuhnutím hlasové navigace po změně hlasu, pomohl jen reset.

Hledání cíle: vystačíte si s mapou

V Miu jsou všechny možnosti, jakými se u navigací běžně hledá cíl cesty. Jsou zde oblíbené položky, historie posledních míst i rychlý cíl pro na navigaci domů. Zadávat lze konkrétní adresu, centrum města, PSČ, křižovatku nebo souřadnice. Kromě toho lze cíle pohodlně vybírat i přímo z mapy. U některých možností se trošku zastavím. Aby od začátku bylo jasno: nebudu popisovat standardní chování navigací, ale spíš odchylky a zajímavosti, pozitivní i špatné.

Zadávání adresy probíhá na jedné stránce. Najednou je třeba zadat město, ulici a číslo. Na jednu stranu je to přehledné, řidič nemusí přecházet mezi stránkami a záložkami. Jenže Mio nedokáže doplňovat, a na softwarové klávesnici také nepovolí jen znaky, které lze zrovna použít. I když stačí napsat jen začátek názvu obce a ulice, většinou mi to nedalo a naklepal jsem celý. Zdržení, kdybych se musel vracet a opravovat zadání, by totiž asi bylo větší.

Práce se zeměpisnými souřadnicemi mi přijde trošku nešťastná, neohrabaná. IGo se zeměpisnou šířkou a délkou umělo pracovat lépe. Přestože asi nakonec najdete cíl, vadí mi třeba, že Mio na displeji neukáže bod, kam souřadnice ukazují. Můžete jen odhadovat, že to bude asi uprostřed mapy.

Možnosti po nalezení cíle jsou hodně bohaté. Lze se na něj rovnou nechat navigovat, dá se nastavit jako start, cíl nebo průjezdní bod pro plánování od stolu, případně aktualizovat databázi oblíbených položek.

Samostatný odstavec musím věnovat práci s body přímo v mapě. Stačí totiž klepnout do libovolného místa a z kontextové nabídky, která se ukáže, vybrat požadovanou akci. Opět to může být rychlá navigace, volba startu, cíle nebo průjezdního bodu. Přímo z mapy lze vyhledat nejbližší POI, dá se uložit pozice. Tohle má Mio velice dobře vyřešené.

Snadné nahrávání POI

Zatímco hledání adresy zvládají všechny navigace bez větších problémů, u zájmových bodů se už najdou rozdíly. Mio Moov dokáže POI vyhledávat blízko aktuální polohy, u zadaného místa na mapě, blízko cíle a netradičně také v zobrazeném výřezu mapy. V posledním případě se vyhledají všechny body, které jsou vidět na území, na které se právě díváte. To je užitečné. Dají se vyhledávat nejbližší body, případně lze rovnou zadat název objektu.

Kromě těchto základních možností dokáže Mio Moov vyhledávat zájmové body také podél trasy. Zde mám další ukázku určité nejednotnosti ovládání. Je-li hledání POI podél trasy úspěšné, mám možnost vrátit se o úroveň zpět a vybrat jinou kategorii zájmových bodů. Když však Mio nenajde nic, skočí zpět na mapu – přestože zrovna v tomto případě bych se nejspíš rád vrátil a zkusil jinou kategorii.

Velmi mě potěšilo, že Mio dokáže importovat další zájmové body z počítače. A to buď do nových kategorií, nebo jako nové body do stávajících. Nejsnadnější bude body stáhnout z webu POI.cz, je zde ale také možnost jak importní soubor vytvořit z vlastních databází. Viz toto téma na fóru Navigovat.cz.

U každé kategorie zájmových bodů si uživatel může vybrat, zda chce body zobrazit i na mapě. Možnost upozornit na ně v předstihu, například zvukem, ale Miu chybí. Takhle se chovají jen radary. K dispozici jsou čtyři typy: běžný, mobilní, semafor a úsekový. Každému typu lze zvlášť nastavit vzdálenost, od které se upozornění ozve, a zda se mají body zobrazit na mapě formou ikon. Aktuální databáze radarů z POI.cz lze do Mia jednoduše nahrát, postup najdete v tomto článku.


Článek pokračuje v další kapitole: výpočet trasy, chování při jízdě

Témata článku: Testy navigací, Pro řidiče, Mio, 360°, Velký test, Fata, Test, Dopravní značka, Velký nedostatek, Velký, Animovaný film, Neznámý důvod, Vestavěný čip, Dobrá práce, Model prodávaný, Zástrčka


Určitě si přečtěte

RECENZE: Samsung Galaxy A70 – Střední třída dospěla, do akce jde 25W nabíjení

RECENZE: Samsung Galaxy A70 – Střední třída dospěla, do akce jde 25W nabíjení

** Testujeme letošní druhý nejvybavenější model řady Galaxy A ** Super AMOLED displej narostl do větších rozměrů a trochu zasáhl i do poměrů stran displeje ** Vůbec poprvé jsme se u Samsungu dočkali 25W kabelového nabíjení

Martin Chroust | 17

RECENZE: Honor 20 – když politika vtrhne do technologií

RECENZE: Honor 20 – když politika vtrhne do technologií

**Procesor Kirin 980 stále neztrácí dech, pořád je to špička **Čtečka otisků prstů v rámu telefonu funguje skvěle **Na díru v IPS displeji si prostě musíte zvyknout, schovat moc nejde

Jakub Michlovský | 17