Navigace s mobilními telefony

GPS přijímač

S výjimkou Siemensu SXG75 na českém trhu neexistuje žádný mobilní telefon s vestavěným přijímačem GPS. Tento přístroj je potřebný k tomu, aby mobil věděl, kde zrovna jste. Přijímá signály ze satelitů kroužících vysoko nad zemí, předává je telefonu, a ten z nich počítá aktuální polohu.

 
Ukázky GPS modulů

Teoreticky je možné, abyste GPS přijímač spojili s mobilem prostřednictvím kabelu. Tato možnost se ale vůbec nevyužívá a troufám si tvrdit, že GPS modul se svým telefonem spojíte bezdrátově, pomocí Bluetooth.

GPS přijímač je malý předmět s rozměry přirovnatelnými ke krabičce od sirek. Během navigace je položený nejčastěji pod čelním sklem, kde lovi signál ze satelitů a předává ho mobilnímu telefonu. Modul má vestavěný akumulátor nebo výjimečně vyměnitelné baterie. Dobíjí se často stejnou nabíječkou jako mobilní telefon.

GPS pod čelním sklem, zde s připojenou nabíječkou

Když budete bluetoothový GPS přijímač dokupovat samostatně, připravte si částku mezi dvěma a třemi tisíci korunami. Při koupi vyžadujte, aby GPS modul obsahoval čipset Sirf Star III. Detaily nejsou důležité, zásadní ale je, že s tímto čipsetem bude navigace výrazně přesnější než se starými GPS moduly. Z konkrétních typů můžeme doporučit přijímač Nokia LD-3W.

GPS modul Nokia LD-3W

Externí anténa

Externí anténu ve většině případů nebudete potřebovat. GPS přijímači postačí vestavěná anténa. Výjimku mají ale automobily s pokovenými skly, která signál odráží a k GPS modulu se tak nedostane. Takových vozů je naštěstí menší podíl.

Externí anténa se položí na střechu auta, kde drží většinou magneticky. Kabel se přivře do dveří nebo do bočního okénka. Je ale samozřejmě otravné vždy před jízdou instalovat anténu.

Nabíječka do automobilu

Mobilní telefon má při navigaci rozsvícený displej a pilně přes Bluetooth komunikuje s GPS modulem. Doba výdrže na jedno nabití se tak přibližuje k několika hodinám; je to stejné, jakoby se s mobilem stále volalo.

Pokud se tedy nenavigujete jen do vedlejší vesnice, je vhodné telefon v autě dobíjet. K tomu slouží nabíječky do zdířky autozapalovače – často je najdete pod označením CL. Jde o zboží v hodnotě nanejvýš několika set korun a investice má rozhodně smysl.

Nabíječka v zásuvce autozapalovače

GPS modul vydrží na jedno nabití několikrát delší dobu než mobilní telefon. Stačí, když ho dobijete doma před cestou, den jízdy zvládne.

Držák mobilního telefonu

I když je hlasová navigace velmi užitečný a důležitý pomocník, na displej mobilního telefonu – navigačního přístroje – se čas od času stejně musíte podívat. Rychlým mrknutím hned zjistíte, kam dál na křižovatce, jestli už právě tady odbočit. Mobil ale není vhodné držet v ruce – je to protizákonné a navíc nebezpečné.

Držák může být velmi jednoduchý

Pro navigaci si proto vždy pořiďte držák. Stačí jednoduchý univerzální, buď s přísavkou na čelní sklo (tady ale pozor na zaclánění výhledu), nebo k zavrtání do palubní desky. Telefon budete mít hned před očima.

Paměťová karta

Pokud chcete navigaci, která mapy nestahuje online z internetu, připravte se na velké množství dat – desítky až stovky megabajtů. Mapy se ukládají na paměťové karty, většinou je navíc dostanete rovnou na nich. U výrobců, kde je software chráněný a přímo svázaný s paměťovou kartou, jste trochu omezeni. Na kartě už nezbývá mnoho místa pro vaše vlastní data a obsah originální karty nemůžete překopírovat na kartu s větší kapacitou.

 
K paměťové kartě někdy dostanete i čtečku pro USB port

Software

Programové vybavení je hned po mobilním telefonu tou nejdůležitější součástí mobilního navigačního systému. Proto mu také věnuji víc místa než jen pár odstavců. Navigační programy lze rozdělit do dvou skupin:

1. Autonavigace.

U takových programů vyžadujeme grafické mapy se silniční sítí, městy, ulicemi a třeba i čísly domů. Nutná je možnost hledání optimální trasy, navigace po jednotlivých odbočkách, hlasový výstup, hodí se body zájmu a další pokročilé vlastnosti autonavigátorů.

Typickým znakem autonavigace je hledání optimální trasy

2. Turistika.

Mapa se sice hodí, ale není nezbytná. Při turistice často stačí šipka směřující k cíli anebo vykreslující se čára na slepé mapě. Důležitá je možnost zadávání cílů prostřednictvím zeměpisných souřadnic.

Nokia 5140 se speciálním GPS krytem a navigační aplikací

Programy pro navigaci v autě jsou o několik tříd složitější a pokročilejší než prográmky pro turistiku. Pro ně často stačí Java a běžné telefony, do auta raději bez smartphonu nechoďte. I pro javové mobily ale existují autonavigace.

Navigační programy do automobilu můžeme rozdělit ještě na dvě další skupiny:

• navigace on-board
• navigace off-board

Tato velmi podobná cizí slova si asi budete plést, mají ale logiku. U navigací on-board (lze to přeložit jako „na palubní desce“) jsou veškeré mapy a další databáze uloženy v telefonu, na jeho paměťové kartě. Mobil se vůbec nemusí připojovat k internetu, vystačí si s tím, co si nese s sebou. Výhodou těchto navigací je bezplatný provoz, nemusíte stahovat žádná data. Hodí se to hlavně při cestování v zahraničí, kde jsou datové přenosy velmi drahé. Na druhé misce vah je zase datová náročnost a většinou také vyšší cena než u navigací typu off-board.

Off-board navigaci stačí v telefonu jen trocha místa pro navigační aplikaci. Veškerá data se stahují přes GPRS z internetu – mapy, databáze zájmových bodů, přes internet probíhá také optimalizace trasy. Navigační program si stáhne jen kousek území kolem místa, kde jste, a během jízdy k němu postupně přidává další kousky. Kromě toho, že nepotřebujete velké paměťové karty, je výhodou, že mapy mohou být stále aktuální. Jakmile dodavatel map vytvoří novou verzi, výrobce navigačního systému ji umístí na svůj server, odkud uživatelé mapy stahují.

Nevýhoda navigace off-board je ale zřejmá: platí se za přenesená data. Při jízdě v rámci České republiky nejde o nijak extrémní částky, v zahraničí je ale taková navigace drahá. Zde je pro vaši představu průměrná datová náročnost navigačního systému Wayfinder, který je typu off-board:

• Navigace s mapou: 150–300 kilobajtů za hodinu jízdy. Mapy se ale uloží do vyrovnávací paměti a podruhé se na stejné trase spotřebuje 30–60 kB.
  
• Navigace pomocí šipky: 5–10 kilobajtů za hodinu jízdy. V tomto případě ukazuji jednotlivé manévry symboly místo mapy.

Pro navigace typu off-board jsou ideální paušální programy, u kterých se neplatí za množství přenesených dat. Za zmínku stojí také služba Eurotel Navigace. Ačkoli je postavena na Wayfinderu (viz dále), platí se denním nebo měsíčním paušálem a na přenesená data už není třeba brát ohled.

Jde-li vám o častější použití navigace, doporučujeme spíše sáhnout po navigaci on-board, kde jsou všechna data uložena na paměťové kartě. Navigace off-board, kde se informace stahují z internetu, se hodí spíše pro občasné použití.