Nejspolehlivěší je zastavení, pozdrav a zeptat se:
"Dobrý den dědečku, kudy na ŽĎÁR?"
Tak tohle jsem zkusil v Praze. Byl jsem slušný, vychovaný a milý, a přesto mě debil 400 m od cíle poslal úplně jinam. A tam mě poslali zase jinam a odtud zase jinam, až jsem na tom místě, kde jsem se ptal poprvé na směr oslovil hnusného opitého a smradlavého domorodce, který mě řekl zhruba "Na druhé křižovatce doleva a seš tam".
Při pohledu na tachometr na naježděné kilometry a porovnáním s kilometry, které jsem měl podle mapy.cz najet jsem zjistil, že jsem najel z výchozího místa do cílového místa celkem zhruba o 40 km víc než jsem měl a to byl poslední hřebíček k tomu, abych se koukl po nějakém modernějším a pro mě spolehlivějším způsobu navigování.
No, tak jsem koupil PDA s navigací, první cestu po známé trase jsem stěží naťukal, vyzkoušel a byl jsem docela v šoku, jak je to dobré... Pak jsem trochu PDA s TT používal, aby se neřeklo, abych se trochu zacvičil (kdo čte manuály, že...) a za pár dní hup, a jel jsem 150 km. Místo mích tradičních bežně najetých 200 km , jsem dorazil do cíle včas, rychle, bezpečně a naprosto dokonale. Tchán jel tutéž trasu o půl dne později za mnou a dorazil s hodinovým spožděním, protože na místě bloudil. A když jsem jel nazpátek, vedlo mě to úplně jinudy, protože jsem byl o pár metrů jinde, než byl původní cíl. Nestačil jsem se divit, kudy mě to vedlo - takovýma "polňačkama" v městě bych se vůbec neodvážil, ale světe div se, projel jsem to bez problému a cestu jsem měl zas o něco kratší a rychlejší...
Už nikdy více bez navigace na neznámé místo...