Malá krabička GPS128Q zaznamenává, kudy v autě jedete. Data lze posléze nahrát do počítačové knihy jízd. A firmy mohou snadno kontrolovat, jestli jejich zaměstnanci nezneužívají služební auta.
Zařízení, o němž bude v tomto článku řeč, má název GPS128Q. Je to černá krabička s vestavěným přijímačem GPS. Při jízdě tiše kontroluje, kudy jedete, a tyto informace každou sekundu ukládá na paměťovou kartu.
Záznamník pohybu vozidla GPS128Q
K čemu je to dobré? Pro evidenci cest automobilem. Data lze z paměťové karty naimportovat do elektronické knihy jízd, zobrazit je v Google Earth nebo jinými způsoby zpracovat. Firmy mohou snadno kontrolovat své zaměstnance, jestli služební vozidla využívají k povoleným účelům.
S GPS128Q jsem několik týdnů jezdil. Zkoumal jsem, jak se chová a jak se pracuje se získanými daty.
Trochu jiná GPS
V ruce držím černou krabičku – kvádr o rozměrech 67 × 47 × 25 mm. Váží 64 g (bez napájecího kabelu, který může mít různou délku). Plastové kryty u sebe drží dva šroubky, po jejichž uvolnění se dají prozkoumat elektronické vnitřnosti. Z boční strany vykukuje sedmimilimetrový kousek paměťové karty SD nebo MMC, případně miniSD v adaptéru. Na kartu se při jízdě zapisují data.
Po sejmutí krytu • paměťová karta zasunutá do přístroje • lze použít i karty miniSD s adaptérem
Prostřednictvím dvou nožových kontaktů na boku se zařízení napájí. Nejjednodušší je to z autozapalovače, GPS se ale může připojit třeba i ke spínací skříňce vozidla. Přímé napojení na autobaterii není nejvhodnější, protože přijímač stále odebírá trošku energie. I když to není mnoho, přibližně 100 mA při zápisu na kartu a příjmu GPS signálu, na nedobíjený akumulátor zaparkovaného auta by to mohlo mít nepříznivý vliv.
Připojený napájecí kabel • nožové kontakty
Dvoubarevná LED označuje stav zařízení. Když bliká, GPS128Q se připojuje k navigačním satelitům a ještě nezná polohu. Po připojení začne kontrolka svítit a v krátkých intervalech problikávat – vždy když GPS na paměťovou kartu přidá další řádek s aktuální polohou.
Stav zařízení lze zjistit prostřednictvím LED
USB konektor slouží k připojení zařízení k počítači. Standardním USB kabelem lze potom aktualizovat firmware. Na zdířku pro malý jack 2,5 mm se posílají data NMEA, která mohou sloužit k navigaci. Stačí připojit kapesní počítač nebo notebook s nainstalovaným navigačním softwarem.
USB konektor a malý jack
Kam s GPS v autě
Instalace ani nemůže být jednodušší; alespoň v případě napájení ze zásuvky autozapalovače. Stačí do ní zapojit zástrčku a nastartovat. Jakmile do GPS128Q začne proudit energie, okamžitě začne vyhledávat satelity a zjišťovat polohu. Přímé napojení na elektrické systémy automobilu je samozřejmě po instalační stránce složitější. Pokud si nebudete jistí, raději doporučuji navštívit odborný servis.
Druhý konec napájecího kabelu: zástrčka do autozapalovače
Asi vždy bude nutné vyřešit problém „Kam s ním“. I když je GPS přijímač (Sony CXD2951GA-4) poměrně citlivý a dokáže zjistit polohu, i když je zavřený ve schránce v palubní desce, lepší je, když vidí na oblohu. Dobrým kompromisem jsou odkládací přihrádky ve středovém tunelu mezi předními sedadly, ideální je přímý výhled třeba pod čelním sklem.
Pro častější použití, které se u GPS128Q předpokládá, by bylo nejlepší zabudovat zařízení do palubní desky nebo jinam do vozu. Zapojovat GPS vždy před jízdou do zapalovače a při každém odchodu od auta ji ukrývat, není pohodlné. Tady by ale musely přijít k dílu kutilovy ruce. Praktické by bylo například umístění za středním zpětným zrcátkem. GPS by viděla na oblohu, krabička by nerušila výhled, napájecí kabel by se dal celkem neviditelně vést za slunečními clonami a čalouněním bočního sloupku. Černý nenápadný objekt by snad ani příliš nelákal zloděje.
Příjem v praxi
Než GPS přijímač po zapnutí zjistí aktuální polohu, chvíli to trvá. Někdy je tato doba kratší, jindy třeba až několik minut. Za ně se ale dá ujet i několik kilometrů, takže výsledný záznam trasy takřka nikdy není stoprocentně přesný. Je s tím nutné počítat, případně potom při počítačovém zpracování počátky záznamů upravovat. Anebo s vyjetím počkat, až kontrolka na přijímači začne nepřerušovaně svítit.
Když už GPS128Q zná polohu, drží se satelitů a až na velmi nepříznivé situace se jich nepustí. Firmware zařízení je navíc naprogramovaný tak, aby krátké výpadky nebo zastavení vozu nebral jako ukončení jízdy. V takových případech pokračuje dál v záznamu stejné trasy. Novou začne až po delší přestávce nebo přerušení energie.
Stahování a práce s daty
Zaznamenaná trasa se ukládá na paměťovou kartu. Stačí ji vzít a pomocí čtečky karet stáhnout datové soubory do počítače. Samotné zařízení nepodporuje USB Mass Storage, po připojení k počítači se neobjeví jako další disk (po instalaci ovladače je vidět jako sériové zařízení COM).
Formát dat se liší podle toho, jaký je v GPS128Q firmware. O této zajímavé vlastnosti více napíšu později, tady nás zatím bude zajímat datová náročnost.
Standardní uživatelský firmware ukládá data do binárních souborů s příponou GPS. Jeden megabajt kapacity paměťové karty pojme podle mých zkušeností kolem 1 400–2 000 kilometrů trasy. Záleží na místech a na rychlosti jízdy. Ve městech je datová náročnost vyšší než třeba na dálnici. I tak ale běžná paměťová karta vystačí na týdny a měsíce jízdy.
Soubory se záznamy trasy na paměťové kartě
Datový formát u firmwaru „open source“ je trochu náročnější. Textový soubor LOG obsahuje v podstatě jen trochu ořezaná data NMEA a megabajt vystačí třeba jen na sto kilometrů. Ale i v tomto případě se na běžnou kartu, dejme tomu s kapacitou 128 MB, vejde přes deset tisíc kilometrů.
Textový formát dat u open source firmwaru
Binární formát je připraven k přímému načtení do elektronické knihy jízd firmy Tranis. Textové záznamy je napřed nutné převést.
Dokončení článku najdete v následující kapitole
