Rozvinula se diskuze, zda jsou při navigaci hlasové instrukce nezbytné, důležité či zbytečné. Osobně bych je hodnotil jako většinou zcela zbytné.
Proč v perexu hodnotím význam hlasové navigace tak tvrdě? Mám totiž vlastně pouze dva důvody, kdy jsou hlasové instrukce k nezaplacení.
První z nich je situace, kdy se – zvláště na delších cestách – během jízdy zapovídám, zamyslím, nebo jinak přestanu věnovat tomu, kudy mám jet. Má-li totiž člověk s sebou navigaci, nesleduje pečlivě každý ukazatel, není u každého sjezdu nervózní, zda něco nepřejel. Důsledkem bývá to, že vypnu-li z nějakých důvodů hlasové instrukce, zapomenu se.
Druhým důvodem jsou situace, zvláště ve městech, kde je hustý provoz. Občas není moc času sledovat displej a hlasová instrukce tudíž přijde vhod.
Šest důvodů proti hlasové navigaci
Proč si ale myslím, že jezdit jen či většinou jen dle hlasové navigace prostě nejde?
1. Navigační instrukce bývají značně nepřesné. Na displeji vidíte odbočku vlevo a vpravo, na silnici před sebou odbočku vlevo a vpravo a navigace neřekne ani slovo, popřípadě řekne něco ve smyslu „jeďte rovně“. Nejedu-li zrovna s traktorem za účelem orby, rovně prostě nepojedu a na displej se musím podívat.
Jsou i případy, kdy se z reproduktoru ozve „jeďte vpravo“ a přitom na displeji jasně vidím, že navigace myslí vlevo. Takové „řekl jsem pět a myslel jsem deset“. Podobné chování jsem zaregistroval u většiny navigací, čili ani pečlivým výběrem programu si moc nepomůžete.
2. Mapové podklady obsahují chyby. Přibyl-li křižovatce další výjezd, pohledem na displej na to vcelku snadno přijdu. Spolehnu-li se však na hlas, který řekne „odbočte vlevo“, mohu sjet špatně, protože přibyla další vlevo a já přesně nevím, která „vlevo“ byla myšlena. Jindy jsem zase svědkem – zvláště na okreskách – situace na tomto obrázku.
Jedu po silnici č. 121 a má trasa je naznačena červeně. Problém je ten, že se k ní připojuje silnice např. 130 a hlavní pokračuje rovně. Jelikož má trasa je stále po stejné silnici (č. 121), navigace neřekne ani slovo. Já přitom očekávám, že pokud nic neřekne, držím se stále po hlavní (bledě modré).
3. Nedokonalé algoritmy mají za následek chybné instrukce. Typický příklad je u iGo. Jedu rovně ve městě, před sebou vidím po levé straně tři odbočky a najednou slyším „zahněte druhou vlevo“. Častokrát se mi stalo, že z těch třech to nebyla ta prostřední (druhá), jak by člověk očekával a to v podstatě ze dvou důvodů.
Buď to prostě navigace nestačila říci včas, takže ve chvíli, kdy ohlašovala „druhou vlevo“ se jednalo již nikoli o druhou, ale o první vlevo. Nebo – což bohužel také není řídký jev – přesně nevíte, zda jsou v mapových podkladech všechny odbočky a zda ta první, co vidíte, třeba není jen vjezd do dvora.
4. Pro města je typické, že GPS signál není úplně kvalitní. Udávaná poloha z GPS je tudíž málokdy zcela přesná tak, aby se trefila do ulice, kterou právě jedu. Prakticky všechny navigace se pak s větším či menším úspěchem snaží „dopočítat“, kde ve skutečnosti mohu být. Viz obrázek.
Jsem na místě se symbolem auta ve Velké ulici. GPS udává pozici označenou červenou hvězdičkou a program si dle směru a rychlosti jízdy domyslí, že budu pravděpodobně v místě označeném modrým křížkem. Jenže stačí, aby signál opět zakolísal a udaná pozice bude na místě zelené hvězdičky. Přestože se stále nacházím na místě označeném autem (popojíždím v zácpě), navigace „vidí“, že jsem blíž ulici Dlouhé a usmyslí si, že budu pravděpodobně v místě označené černým křížkem. A okamžitě začne přepočítávat správnou trasu.
Jenže já jsem ve skutečnosti jinde, než si navigace myslí, a hlasové instrukce tudíž budou špatné, k cíli mě nedovedou. Protože jedu dolů Velkou ulicí, čekám buď instrukci „jeďte rovně“ nebo mlčení (protože jedu-li po hlavní, nečekám instrukce při každém minutí vedlejší). Protože však navigace špatně odhadne, že jsem v Dlouhé, chce mě nasměrovat doleva do Velké, kudy mám jet a uslyším tudíž „Zahněte vlevo“. Protože jsem však ve skutečnosti stále ve Velké, zahnu doprava a špatně odbočím do Dlouhé.
Kdyby nekoukl na displej, abych porovnal reálný stav, bloudil bych dle hlasových instrukcí tak dlouho, dokud by se signál nezlepšil a navigace nedopočítala polohu správně. Občas mě napadne, oč by byly navigace přesnější, kdyby v sobě obsahovaly kompas.
5. Hlasový výstup znervózňuje. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hlasový výstup opravdu znervózňuje ostatní spolucestující, zvláště ty, co navigaci neznají. Mají pocit, že okamžitě musí přerušit řeč, abych slyšel navigaci a věděl, kam mám jet. V takových případech je opět praktičtější hlasové instrukce vypnout a jet jen podle mapy. Pravda je, že pak se stává to, co jsem popisoval na začátku. Zapovídám se a zapomenu odbočit.
6. Na navigaci přece vidím. Je-li navigační přístroj na A-sloupku, mám celou situaci krásně v zorném poli a stačí jen maličko uhnout zrakem; v podstatě méně, než abych kouknul „na budíky“.
Mohu tak kdykoli v rychlosti zkontrolovat, jaký manévr mě kdy čeká či jak vypadá situace o něco vpředu. Čili moment, kdy zrakovou informaci dostanu, si určuji sám. Oproti tomu hlasovou instrukci řekne navigace v momentu, který vybere sama, přičemž nemám možnost bez dalších akcí (klepnutí na displej apod.) získat aktuální hlasovou instrukci, když potřebuji. Například když jsem právě řečenému přesně neporozuměl nebo prostě jen chci vědět, co mě čeká. Tento bod bych zvláště zdůraznil u ukecaných navigací typu iGo 2006 bez aktualizace, kde je ukecanost naprosto děsivá a každého začne dřív či později otravovat.
Všechno dobré bude zapomenuto
Hlasová navigace je určitě fajn, v mnoha situacích trošku pomůže, ale vzhledem k výše uvedenému na ni prostě nelze spoléhat a jezdit výhradně dle hlasu, a to zvláště ve městech. Je pravda, že problémy popisované v bodech 1–4 sice nemají vysokou četnost, ale stávají se.
Z vlastní zkušenosti vím, že v takové situaci člověk okamžitě přesně ví, kolik času a starostí mu přineslo, že se spolehl na navigaci, zatímco že mu jindy ušetřila hodiny času, nervů a řadu najetých km v dané situaci nevnímá. Podobně, jako když se vám rozsype auto, od kterého očekáváte spolehlivost, tak neřešíte, že jindy vás skvěle odvezlo na dovolenou. Důležité je, že že právě teď vás nechalo na holičkách.
Článek původně vyšel na blogu autora
