RDS-TMC v Česku: pachatel neznámý

Včera se na Digitexu konala odborná diskuze na téma dopravních informací RDS-TMC. Co jsem stihl, to jsem zapsal, a výsledek určitě stojí za přečtení.
RDS-TMC v Česku: pachatel neznámý
Kapitoly článku

Moderátor: Mohla by tady narůstat skepse. Informace sice jsou, ale nejsou kvalitní, kvalitní možná nikdy úplně nebudou, anebo budou, ale bude to stát hodně peněz. Bude to stát hodně peněz, takže si je zaplatíme navíc, jako to funguje třeba ve Francii, kde vedle omezeného bezplatného systému funguje systém komerční? Nebo to sice bude stát plno peněz, ale bude to platit stát (tedy my všichni), ale my, co máme ty navigace, na tom budeme lépe? Kdo by to měl všechno nakonec platit?

Roman Nekula: Myslím si, že na příkladu velkého města můžeme dokumentovat, že to není jen problematika nadřazené sítě, která je vnímána liniově. U velkého města je to potřeba vnímat plošně. Městský okruh nebo dálnice by nám nefungovala, kdybychom neměli informace z celé plochy. Mohu garantovat, že Brno je v komunikaci se všemi partnery, a budeme usilovat, aby provázanost dat byla maximální. Na území města to lze slíbit. Jestli lze totéž slíbit na území republiky, si nejsem jistý.

Jaroslav Zvára: Řeknu taková tři základní tvrzení. Všeobecná dostupná dopravní informace je pro řidiče to, co potřebuje, aby se mohl kdykoli rozhodnout podle aktuální situace. Kolony budou vždy, a budou čím dál větší. Nikdy nebudou stačit silnice pro to, kolik vozidel máme. Stát garantuje, že se sbírá – je to i součástí pravidel Evropské komise. Jedna důležitá věc: Policie, hasiči, zachránka a další podobné instituce dopravní informace v rámci svých aktivit mají. V zásadě a zjednodušeně jsme v JSDI udělali to, že tato data nám teď někam posílají.

Po ukončení zkušebního provozu a dalších záležitostí stát poskytuje informace v datovém formátu těm, kdo o to mají zájem a kdo to mohou využít.

Moderátor: Ne všichni, kdo o data mají zájem, je ale ve skutečnosti mají.

Zdeněk Marek: Asi všichni, kdo znají situaci, ví, že data jsou dostupná všem, ale ne úplně všem. Požádali jsme o data z dopravního centra, máme smlouvu, ale nemůžeme tato data poskytnout pro vysílání do systému RDS-TMC. Otázka zní: budou data poskytnuta pro funkční vysílání RDS-TMC?

Jaroslav Zvára: Na základě smlouvy má každý odběratel možnost odebírat data.

Zdeněk Marek: To není pravda. Ve smlouvě je napsáno, že data nelze používat pro RDS-TMC.

Jaroslav Zvára: Ještě jednou. Každý, kdo podepsal smlouvu, může odebírat data v XML.

Oddechněte si: Jak je to tedy s daty pro RDS-TMC?

ML: Nyní zápis z diskuze přeruším, protože předchozí výměna názorů už i v napsané formě vypadá podivně. Po skončení akce jsem se zeptal jednotlivých aktérů, aby mi k tomu řekli nějaké podrobnosti. Zdeněk Marek ze společnosti Teleasist, která v ČR několik let RDS-TMC celoplošně provozuje, mi zopakoval, že smlouva není podepsána, protože obsahuje podmínku, že data nelze používat pro vysílání RDS-TMC. To je pro firmu, která RDS-TMC provozuje, podstatná překážka.

Jaroslav Zvára, koordinátor Jednotného systému dopravních informací tuto informaci také potvrdil. Důvodem prý je současný zkušební provoz, který trvá do konce roku 2008. Na otázku, zda tedy od ostrého provozu v roce 2009 budou data dostupná i ostatním provozovatelům RDS-TMC, což podle mých informací stát garantuje, odpověd neznám. Přestože se Jaroslav Zvára k RDS-TMC v systému JSDI v médiích často vyjadřuje, odmítl mi odpovědět s odůvodněním, že nemá právo poskytovat informace. Zkusím tedy zjistit, co je na této věci tak tajného.

Dostal jsem ale otázku, k čemu by vlastně bylo, kdyby několik systémů RDS-TMC vysílalo stejné základní informace. Odpověď je jasná: málokterý navigační přístroj dokáže přijímat data na více frekvencích najednou. Takže by to bylo dobré pro uživatele. Na nich tady přece záleží, nebo se mýlím? 

Zpět k diskuzi

Moderátor: Má být v jedné zemi jeden vysílatel TMC dat, nebo jich má být víc? Nebo má být jeden bezplatný a jiní placení? Mohou komerční služby zajistit víc?

Poznámka ML: Diskutující se vraceli k předchozím tématům, a teď zjišťuji, že otázka vlastně nebyla zodpovězena.

Roman Nekula: Ještě vsuvka. Mě zaujalo, že to „stát zajistí“. O tom nejsem přesvědčený ... Stát automaticky počítá s tím, že v rámci výměny budou data zdarma, ale to není dořešeno (ML: velmi zhruba).

Jaroslav Zvára: Já jsem neřekl, že stát může data garantovat. Předpokládáme, že tato data poskytnou správci komunikací, hasiči a další.

Roman Nekula: Veškerá data, která směřují k udržení provozu – ano. Ale už ne data, která souvisí třeba s objízdnými trasami. Tam, kde už přímo nejde o bezpečnost, je podle mě prostor pro komerční sféru. (ML: nestíhám zapisovat)

Martin Hájek: Spočítali jsme, že ročně ČR přijde o třicet miliard tomu kvůli tomu, že stojíme v zácpách. Říkáme, že sofistikovanými systémy a distribucí dat jsme schopni tuto nemoc vyléčit. Ne úplně.

Moderátor: Kolik tedy dokážeme ušetřit a kolik nás to bude stát?

Martin Hájek: Obecně se v EU spočítalo, že každé euro investované do těchto systémů vydělá zhruba čtyři eura. Podívejme se na výsledky, které se – musíme říct – různí. Třeba v Nizozemsku systémy sníží tyto náklady o 30 %. Jinde – třeba v Řecku – to jsou jen 4 %. Ušetříme ale v řádech daleko více peněz, než do těch systémů budeme investovat.

Ministerstvo dopravy chystá poměrně masivní kampaň. Vysvětlí, proč to děláme, za co veřejnost platí, jak se má veřejnost k těmto systémům chovat.

Zdeněk Marek: Myslím si, že stát má za povinnost sebrat dopravní informace, které je schopen získat ze svých zdrojů. Je povinen poskytnout je dále, ale tím by jeho role měla končit. Ostatní by měl nechat na komerčních subjektech, které mají víc invence, jak tyto informace ke koncovým uživatelům dostat.

Diskuze s publikem

Poznámka ML: Diskuze byla velmi divoká, kromě otázek šlo i o prezentaci názorů, které se často lišily od názorů přednášejících. Stihnul jsem zapsat jen samotné otázky, zbytek bude snad později k dispozici na videu.

Kamil Baránek, Mio Technology: Není tady přece jen D1, je tady mnoho jiných cest. Pan Zvára pořád mluví jen o Praze a dálnici, o ničem jiném. Počítá se s podobnými systémy s čidly i pro další města, silnice prvních tříd apod.?

Jaroslav Zvára: Ode mě jste slovo Praha dnes neslyšel ani jednou. Je potřeba si uvědomit, že některé technologie mají nějakou dostupnost a nějakou cenu. Ano, některé technologie, jak jsou plovoucí vozidla, jsou dostupná na všech komunikacích. Policie, hasiči apod. jsou také všude. Je to kombinace dat z agentových systémů, z telematických systémů a od řidičů.

Kamil Baránek: Kdy budou k dispozici podrobnější lokalizační tabulky?

Jiří Novobilský: Lokalizační tabulky se zahušťují, připravuje se nová verze. Dělají se ale v předstihu k tomu, co může přijít. Zatím dopravní informace nedokázala předehnat lokalizační tabulky.

Kamil Baránek: Kolik má nyní D1 v lokalizačních tabulkách segmentů? A na kolik bude rozdělena v příští verzi?

Jiří Novobilský: Tyto tabulky nemají za úkol definovat konkrétní místo na metry, mají detekovat logický segment, kde lze odbočit. Neslouží k přesnému místnímu varování, že za sto metrů je kolona. Takhle nejsou navrženy a nikdy navrženy nebudou. Tabulka začíná a končí křižovatkou.

Moderátor: O kolik se to změní v další verzi lokalizačních tabulek?

Jiří Novobilský: Je to zpřesnění, nedokážu přesně říct, ale odhadem asi o dvacet procent. Síť bude zahuštěna. V této nové verzi chceme zlepšit tabulky ve městech (ML: zapsáno jen přibližně).

Kamil Baránek: Mnoho ulic je ale v tabulkách reprezentováno jen jako body.

Jiří Novobilský: Tady máme alibi. Jsme komerční firma a vyrábíme, pokud je zákazník. Byli zde zákazníci, kteří měli vizi, jako je Ředitelství silnic a dálnic, město Brno nebo Praha, které si objednaly lokalizační tabulky. Jen dvě města a Ředitelství silnic a dálnic. V jiných městech tak prozřetelní nebyli.

Kamil Baránek: Proč se ztrácí informace, které třeba i já sám hlásím na Global Assistance? V padesáti procentech případů tato informace chyběla v dopravních informacích i v navigacích. Kde vzniká ztráta?

Zdeněk Marek: (ML: prvních několik vět jsem ztratil) Může se stát, že tyto informace nejsou z pohledu operátora zrovna tak důležité a ověřené. Registrovaný Zelený anděl má třeba také trochu větší prioritu než běžný člověk.

Kvůli tomu, že RDS-TMC událost lokalizuje jen na lokalizačních tabulkách, přesnost je omezená. Tuším, že na dálnici jsou úseky dlouhé dvanáct kilometrů. Je to dobré pro dynamickou navigaci, kdy systém sám přeplánuje trasu. Lepší to ale nebude ani v době, kdy bude systém dobudován.

Pavel Žemlík, PLANstudio: Zarazila mě odpověď k lokalizačním tabulkám, požádal bych o upřesnění. Vy jste (CEDA, poznámka ML) dodavatel dat pro Tele Atlas, celosvětového výrobce map. Myslel jsem si, že Tele Atlas má nějakou úroveň dat, za vám ni platí. Že data mají nějakou jednotnou evropskou úroveň. Teď se divím, že máte lokalizační tabulky zpracované dejme tomu na nízkém procentu území. Tímto vlastně uvádíte, že data Tele Atlasu absolutně nejsou připravena na to, že v Česku bude nějaké RDS-TMC. Čekáte na to, že stát na to dá další miliardu? Čekáte, až si lokalizační tabulky někdo objedná.

Jiří Novobilský: My pro Tele Atlas vyrábíme navigační databázi bez lokalizačních tabulek. CEDA byla zhotovitelem těchto tabulek a zároveň je autorizovaným distributorem s pověřením tří přispěvatelů: ŘSD, Brno a Praha. CEDA tyto tabulky zhotovila a byla pověřena k tomu, aby je distribuovala do světa – výrobcům navigací, kde máme smlouvu s deseti nebo patnácti. Tyto tabulky přebírá Tele Atlas, ale i Navteq. Je to nezávislá databáze, která je za manipulační poplatek dostupná všem. Takový byl model. Mohl být samozřejmě jiný, ale takto to bylo započato.

Tento model byl dobrý v tom, že se tady tabulky udělaly dříve než v jiných zemích Evropy. Nevýhodou je, že v tabulkách jsou nyní díry. Snažíme se to zlepšit a najít zdroje financování k dodělání těchto tabulek.

Pavel Žemlík: Lidé ale vůbec netuší, že si kupují nějaký polotovar. Když si vyberu zařízení, které má RDS-TMC, nyní navíc s tím, že do příštího roku poběží v ČR skvěle, teď se s hrůzou dovídám, že lidé to nebudou moci používat, protože nejsou data v lokalizačních tabulkách. Proč by to měl platit stát a ne firma, která prodává mapy? Nekritizuji, ale jsem trochu šokován.

Moderátor: Seriózní výrobci ale tyto informace zveřejňují.

Poznámka ML: Nevzpomínám si na žádný navigační přístroj, u něhož by výrobce uváděl, na jaké úrovni jsou lokalizační tabulky v jednotlivých zemích.

Kamil Baránek, Mio: Ne, my toto nevíme, žádný výrobce toto u svých produktů neuvádí a uživatelé se to nedozví. Lidé netuší, proč to potom nefunguje, chodí za námi za výrobcem a my jim říkáme, že je zde problém mezi poskytovatelem dat a vysílací organizací.

Už tomu ale rozumím. CEDA tabulky nezlepší, dokud je nikdo nezaplatí. A řeknu to i jinak: My se v České republice nikdy nedočkáme použitelného systému RDS-TMC. Musíme počkat na systém, který úplně obejde lokalizační tabulky a nebude se na ně spoléhat. V Miu budeme muset najít jiné nástroje, jak přinést kvalitní dopravní informace uživatelům.

Jiří Novobilský: Mohlo by se teď zdát, že CEDA je viníkem toho, kde jsme. Já si ale naopak myslím, že CEDA je tím, kdo RDS-TMC v Česku inicioval. Lokalizační tabulky nejsou úzkým hrdlem tohoto systému.

Jaroslav Zvára: Tak se jako výrobci domluvte, složte se a zaplaťte další vývoj lokalizačních tabulek.

Poznámka ML: Myslím si, že by to určitě byla jedna z cest. Jako průhlednější mi ale připadá, kdyby tvorbu lokalizačních tabulek řešili spíš dodavatelé map – Tele Atlas a Navteq. Ostatně lokalizační tabulky jsou vrstva nad jejich mapami.

Marek Lutonský: Když tady ale na obrázku vidíme, že v Ostravě je v lokalizačních tabulkách pár silnic směřujících do jednoho bodu, žádný městský okruh a jiné důležité komunikace, tak lokalizační tabulky přece jen jsou úzkým hrdlem systému.

Jiří Novobilský: Kolik dopravních informací je v Ostravě dostupných?

Jaroslav Zvára: My vysíláme asi šest set informací, do RDS-TMC se jich (z technologických důvodů) vysílá přitom jen asi sto osmdesát až dvě stě.

Poznámka ML: K čemu to tedy všechno děláme, když jsou možnosti RDS-TMC tak omezené?

Marek Lutonský: V současné době vysílá celoplošně na frekvencích Českého rozhlasu Teleasist data z Global Assistance, nebo něco jiného?

Moderátor: Dnes jsou dvě celoplošné sítě. Na frekvencích ČRo 1 jsou vysílána data Teleasistu, na frekvencích ČRo 3 Vltava jsou data JSDI.

Bude RDS-TMC v Česku někdy použitelné?

Dopravním informacím RDS-TMC v podání Jednotného systému dopravních informací dejme šanci. Pokud se příští rok situace oproti současné úrovni dopravních zpráv změní, bude to pro řidiče jedině dobře.

Názory, které vzešly ze včerejší panelové diskuze na téma RDS-TMC, ale dávají tušit, že toto není jediný problém. Stát zjevně zatím brání komerčním firmám, aby zjištěná data používaly, chce být sám jejich zpracovatelem a dodavatelem koncovým uživatelům. Je to správně? Udělá to stejně efektivně a s takovým komfortem jako soukromé společnosti, jež si na svůj provoz musí vydělat? Další problém je v lokalizačních tabulkách, u kterých výrobce nemá prostředky pro jejich další rozvoj.

K systému RDS-TMC jsem už léta spíše skeptický. Myslím si, že je kvůli technologickým možnostem a špatnému obchodnímu modelu odsouzen k zániku. Větší budoucnost je podle mého názoru v systémech, které vyvíjí například TomTom s Vodafonem. V systémech, které sice budou placené, ale za to vyvíjené hlavně pro samotné uživatele. U českého RDS-TMC si tímto záměrem zatím nejsem úplně jistý.

Témata článku: Pro řidiče, Záchranka, Datová složka, Jednotlivý akt, Dokonalý systém, Vltava, Běžný člověk, Masivní kampaň, Skepse, Předchozí den, Technologický důvod, Důležitá věc, Sofistikovaný systém, JSD, Martin Hájek, Český rozhlas, Ostatní provoz, RDS, Kolona


Určitě si přečtěte

RECENZE: Xiaomi Mi 9 SE – odlehčená špička s ještě zajímavější cenovkou

RECENZE: Xiaomi Mi 9 SE – odlehčená špička s ještě zajímavější cenovkou

** Kompromisy ve výbavě nejsou omezující ** Čtečka v displeji překvapí rychlostí i minimem chybných čtení ** Telefonu chybí nějaká specialita, kterou by se dokázal blýsknout

Martin Herodek | 5

RECENZE: Xiaomi Mi 9T – šikovný hezoun, který periskopem nakukuje o třídu výš

RECENZE: Xiaomi Mi 9T – šikovný hezoun, který periskopem nakukuje o třídu výš

** Cenovka střední třídy, avšak pocitově napůl v třídě nejvyšší ** Periskopová selfie kamerka a stylová záda = designový skvost ** Minimum kompromisů a chyb, tohle by mohl být prodejní trhák

Jakub Vrbacký | 25

24 skrytých, ale praktických funkcí Google Map. Věděli jste o nich?

24 skrytých, ale praktických funkcí Google Map. Věděli jste o nich?

** Mapy Googlu nabízí nespočet užitečných funkcí ** Vybrali jsme 24 těch méně známých a skrytých ** Využijete je na počítači i v mobilu

Computer časopis, Jiří Kuruc | 7

RECENZE: Garmin Forerunner 945 jsou hodinky nabušené k dokonalosti. Umí téměř vše!

RECENZE: Garmin Forerunner 945 jsou hodinky nabušené k dokonalosti. Umí téměř vše!

** Tohle je vrchol mezi sportovními hodinkami. ** Forerunner 945 umí prakticky vše, co se sportovního měření týká. ** Navíc jsou lehké a potěší i výdrž kolem 30 hodin při zapnuté GPS.

Pavel Tomek | 24

NÁVOD: Jak získat neomezený mobilní internet na léto za 100 Kč

NÁVOD: Jak získat neomezený mobilní internet na léto za 100 Kč

** Jedinečná šance okusit neomezený internet v mobilu od T-Mobilu ** Twist karta s kreditrem 200 Kč aktuálně v Bille za 99,90 Kč ** Surfovat neomezeně můžete celé léto, dokonce i v roamingu

Filip Kůžel, Aleš Pospíšil | 65

RECENZE: Samsung Galaxy A70 – Střední třída dospěla, do akce jde 25W nabíjení

RECENZE: Samsung Galaxy A70 – Střední třída dospěla, do akce jde 25W nabíjení

** Testujeme letošní druhý nejvybavenější model řady Galaxy A ** Super AMOLED displej narostl do větších rozměrů a trochu zasáhl i do poměrů stran displeje ** Vůbec poprvé jsme se u Samsungu dočkali 25W kabelového nabíjení

Martin Chroust | 17