RDS-TMC v Česku: pachatel neznámý

Včera se na Digitexu konala odborná diskuze na téma dopravních informací RDS-TMC. Co jsem stihl, to jsem zapsal, a výsledek určitě stojí za přečtení.
RDS-TMC v Česku: pachatel neznámý
Kapitoly článku
V rámci projektu GPS Show se na Digitexu každý den konaly odborné panelové diskuze. V úterý se probírala tvorba map, ve středu GPS hardware. Včera byly hlavním tématem dopravní zprávy RDS-TMC. Přestože o toto téma nebyl ze strany veřejnosti takový zájem jako například předchozí den o samotné navigace, z hlediska informací byla diskuze asi nejpřínosnější.

Následující text není dokonalým přepisem zvukového záznamu přednášky. Původně jsem si totiž chtěl dělat jen stručné poznámky v odrážkách. Teď jsem ale rád, že jsem začal zapisovat všechno, co jsem stihnul, a vydržel s tím až do konce. Informace jsem mírně redukoval, nenajdete zde různé řečnické věty a věci, které mě nezaujaly. Občas je také podám vlastními slovy, ale vždy v kontextu, v jakém byly původně použity. Mluvenou podobu textu jsem potom upravil do čitelnější formy.

Z přednášky bude brzy k dispozici kompletní videozáznam.

Účastníci diskuze

  • Jaroslav Zvára, koordinátor Jednotného systému dopravních informací
  • Martin Hájek, Centrum dopravního výzkumu
  • Jiří Novobilský, Central European Data Agency
  • Roman Nekula, Brněnské komunikace
  • Zdeněk Marek, Teleasist
  • Moderoval Jan Rosenauer, Český rozhlas

Prezentace účastníků panelové diskuze

Pro samotnou prezentaci služeb RDS-TMC nejsou prezentace tolik důležité. Nezapisoval jsem si je proto tak podrobně, pár věcí mě ale přesto zaujalo. Své poznámky od této chvíle vždy odliším kurzívou.

Jiří Novobilský, CEDA: Připravuje se nová verze lokalizačních tabulek, která bude hustší než teď. Zatím vyšly dvě verze.

CEDA společně s T-Mobilem pracuje na projektu plovoucích mobilů a vozidel s GPS. Statisticky se sleduje pohyb automobilů a zjišťuje se, kde jsou dopravní problémy. Tento systém bude umožňovat kontinuální monitoring dopravy celé dopravní sítě ve vysokém rozlišení.

Roman Nekula, Brněnské komunikace: Řídí dopravu na křižovatkách vybavených SSZ (?), řízení provozu tunelových staveb, provoz parkovacích automatů a automatických závorových systémů, navádění na vybraná parkoviště, provoz projektu Dopravního informačního centra Brna. CTD: data jsou přenášena na internet, jsou sdílena s národním informačním centrem, které je v Ostravě.

Další plány: upgrade webové aplikace, instalace detektorů pro sběr dat, sdílení dat s pracovištěm NDIC.

Martin Hájek, Centrum dopravního výzkumu: Pro současných 1 100 km dálnic a rychlostních komunikací činí ztráty zapříčiněné zácpami 31,7 miliard korun ročně (střední varianta), tj. 0,6 % HDP. V nejvyšší variantě to je 65,6 miliard korun.

Základem pro sběr dopravních dat je mýtný systém. Dnes je určen pro vozidla nad 12 tun, v budoucnosti nad 3,5 tuny a navíc se chystají elektronické dálniční známky.

V ČR je dnes 150 stanic, které dokážou automaticky měřit hustotu dopravy. Existují ale i další systémy: detekce vozidel podle GSM telefonů

Bude trvat 18 až 24 měsíců, než bude zajištěna komplexní a kvalitní zdrojová základna pro RDS-TMC.

Moderovaná diskuze

Tučným písmem vždy uvádím otázky moderátora. Ten občas z pozice zaměstnance Českého rozhlasu, jenž dopravní informace vysílá, témata kolem RDS-TMC komentuje. Později tučně vyznačím i otázky z publika.

Moderátor: Vysíláme dopravní informace, které jsou srovnatelné s kvalitou dopravních informací vysílaných v zemích na západ od ČR? Nebo kdy budou tato data srovnatelná?

Martin Hájek: Například oproti Holandsku žijeme v datově chudém prostředí. Nemáme datovou základnu pro kvalitní dopravní informace. Na úroveň, kde je Německo nebo Holandsko, kde si sami řidiči tyto systémy pochvalují, se dostaneme v horizontu jednoho roku a možná několika drobných měsíců. Nebude to ale trvat déle než dva roky.

Jaroslav Zvára: Záleží na tom, z jakého hlediska. Z hlediska technického a technologického jsme na špičce. Tam není žádný rozdíl. Každým dnem, týdnem a měsícem se objeví stále více dopravních informací. Základem je vznik dopravního centra. Významným krokem bude vybudování telematického systému na D1 a dalších komunikacích. Potom se dopravní informace skokem zkvalitní.

Řidič to významně pozná v první polovině roku 2009. Na druhých a třetích třídách, pokud někdy budou lokalizační tabulky tak husté, jak je potřeba, tam tyto informace budou také.

Roman Nekula: Částečně souhlas, částečně nesouhlas. Národní centrum bude tak silné, jak budou silná regionální centra. Velká města si bez regionálních center nedovedu představit. Pořád máme kde přidávat, pořád ještě máme co dělat. Rok je hodně optimistický předpoklad. Na národní úrovni (D1) možná ano, ale také některé další silnice, včetně silnic druhé třídy, jsou významné. Ne všude je síť dálnic a silnic první třídy.

Moderátor: Kdy budou v Brně v RDS-TMC dobré dopravní informace?

Roman Nekula: Děláme pro to určité kroky, ale není to všechno úloha správce, ale i vlastníků – státu, kraje a samotného města. Je důležité, jak k tomu přistupují dopravně-správní úřady. Pokud nebudou data plněna těmi, kdo data plnit mají, tak budeme muset vždy říkat, že máme co zlepšovat.

Moderátor: Zpět k původní otázce o porovnání kvality dopravních informací.

Jiří Novobilský: Myslím si, že úroveň služeb v ČR roste, že může být srovnatelná s některými veřejnými službami v zahraničí i v západní Evropě. Existují tam ale i lepší služby, někdy se angažuje i soukromý sektor, jsou to placené služby.

Je otázkou, jestli stát může být tak efektivní, aby nabídnul neplacenou službu, nebo nechá prostor a nastoupí komerční služby. Stát se dnes vidí spíš v roli, že chce sám poskytovat kvalitní dopravní informace. Služby se zlepší, ale jak dobré budou, to nedokážu zodpovědět.

Zdeněk Marek: Doprava není jen dálnice a několik stovek kilometrů, které se za celkem vysoké peníze snažíme monitorovat. Je zde i další spousta silnic s podobnými problémy, které budeme muset řešit. Technologie pro RDS-TMC máme, ale tento systém je zastaralý, má omezení a je otázkou, co s ním bude v budoucnu.

Moderátor: V rámci analogového vysílání funguje jakási datová složka, což je kanál RDS a jeho podsoučástí je TMC. Na západ od nás se ale rozvíjí digitální rozhlasové vysílání. Zatímco v analogu máme úzké limity na přenos informací, v rámci digitální sítě je možností mnohem víc. Nicméně toto téma je asi na nějakou jinou příležitost za pár let, ne na tuto přednášku, protože samotné digitální rozhlasové vysílání v Česku je zatím v nedohlednu.

Moderátor: Je opravdu šance, aby informace v kanálu TMC byly takového rázu, aby se na ně řidič mohl spolehnout?

Jaroslav Zvára: Za předpokladu, že bude existovat někdo nebo něco a tuto informaci poskytne, pak ano. Není to vůbec o RDS-TMC, je to o tom, zda je informace zjistitelná nebo poskytnutelná v reálném čase. Neexistuje dokonalý systém, protože od momentu, kdy se nehoda stane, do momentu, kdy ji přijmete v navigaci, je vždy nějaké zpoždění. To nikdy nebude jinak. Někdo ji musí zpracovat a odeslat,

Moderátor: Navíc navigaci nějakou dobu trvá, než se do ní informace dostane.

Jaroslav Zvára: Abychom vytvářeli dojem, že okamžitě, kdy se stane nehoda, ji budu mít v navigaci, to dnes není možné. Definujme kvalitu, a potom můžeme říct, kdy se k tomuto stavu dostaneme.

Roman Nekula: Souhlasil bych s tím, že některé věci opravdu nesouvisí s RDS-TMC, ale s informací samotnou. Problém je s otázkou, co má zajišťovat stát a co případně komerční sféra. Hlavní trasy by měly být na státu, zbytek na komerční sféře (ML: zhruba přepsáno). Přijde mi, že kolegové dálničáři se často domnívají, že všechno vyřeší v rámci svých pruhů, ale to není pravda. Pak s hrůzou zjišťujeme, že objížďkové trasy mapově existují, ale fyzicky jejich parametry neodpovídají tomu, že tam vůbec řidič může jet. Takovou trasu ucpe první kamion, třeba to potom uvidím i na RDS-TMC, ale ve výsledku stojím na dálnici i na objízdné trase.

Jiří Novobilský: Mám jednu připomínku. I kdybychom měli velmi dobré informace pro dálniční síť a mohli bychom ji vyslat veřejnosti, je otázkou, jestli vůbec tuto informaci poskytovat, když nevíme, co se děje na objízdných trasách. Neměli bychom řidičům dát vědět jen to, co se děje na dálnici, ale právě i na té objízdné trase. To je další podnět k zamyšlení – jestli si vůbec můžeme dovolit mít částečně kvalitní informace, jen pro určitou hierarchii sítě.

Moderátor: Vyřeší to data o dopravních proudech?

Netolický: Myslím si, že ano.

Zdeněk Marek: Z naší zkušenosti zjišťujeme, že navigační přístroje nekorektně zobrazují informace, které do RDS-TMC přicházejí. Například když byl uzavřen jeden pruh, navigace hlásila, že je uzavřená celá dálnice. Domnívám se, že výrobci nekladou důraz na to, aby zobrazování bylo vyzkoušené a správné.

Moderátor: Je pravda, že když si na třech navigacích zobrazíte jednu stejnou informaci, nikdy není zobrazena stejně.


Diskuze pokračuje v další kapitole. V ní kromě moderátora dostanou prostor i dotazy z publika, a debata bude ještě velmi vzrušená

Témata článku: Pro řidiče, Běžný člověk, Důležitá věc, Technologický důvod, Dokonalý systém, Vltava, Skepse

Určitě si přečtěte

Chytrá auta od Googlu míří mezi lidi. Co Tesla a další?

Chytrá auta od Googlu míří mezi lidi. Co Tesla a další?

** Waymo v Arizoně spouští veřejné testování svých autonomních vozů ** Dočkají je stovky zájemců z Phoenixu ** Co vlastně brání masovému nasazení?

29.  4.  2017 | Polesný David, Čížek Jakub