Recenze: GPS Nokia a navigační systém Wayfinder

Vyzkoušeli jsme další navigační systém pro chytré mobilní telefony se Symbianem. Test proběhl s novým GPS modulem značky Nokia, který se k mobilu připojuje přes Bluetooth. Navigační program Wayfinder pokrývá také Českou republiku a v telefonu mu stačí doslova pár megabajtů.

Klíčové vlastnosti

  • podpora navigace v České republice
  • možnost snadné aktualizace dat
  • navigační informace jsou i v pohledu s mapou
  • možnost stáhnout vybraná zahraniční města pro použití offline

Hlavní nedostatky

  • při navigaci je nutné připojení k internetu
  • časté chyby připojení k vzdálenému serveru
  • pokrytí mapami České republiky není stoprocentní
  • GPS klouže na palubní desce


Nokia začíná prodávat GPS modul LD-1W, který je určen chytrým mobilním telefonům řady Series 60. Propojí se s nimi přes Bluetooth ... a naviguje. Na samotném modulu toho zase tolik zajímavého není, možná by mu stačila bleskovka, na paměťové kartě RS-MMC s kapacitou 32 MB, kterou dostanete v balení, je ale navigační systém Wayfinder. Hned je proto důvod pro plnohodnotnou recenzi – zvlášť když navigace obsahuje i mapy České republiky.

Něco k GPS

GPS modul LD-1W je druhý produkt tohoto typu v nabídce Nokie. Už před lety se objevila GPS, která se připojila do konektoru komunikátoru 9210(i). Novinka se s telefonem propojí prostřednictvím Bluetooth, což má mnoho výhod. Kromě vyšší kompatibility je to i lepší použití v automobilu. GPS stačí položit za okno a telefon může být v držáku, v přihrádce nebo klidně v rukou spolujezdců na zadním sedadle. Nijak ho neomezuje kabel.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
GPS: na pohled nuda

Těleso GPS má oválný tvar s rozměry 78 × 45 × 17 mm a hmotnost 62 g včetně baterie. Ta je stejná jako v chytrých telefonech Nokia (typ BL-5C) a k navigátoru lze připojit stejnou nabíječku jako k mobilu. V balení s GPS ji vůbec nedostanete, předpokládá se, že telefon Nokia už máte. Náhradou ale v krabici objevíte CL nabíječku, kterou se GPS nebo i telefon dá dobíjet ze zásuvky automobilu.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Vypínač

Jediná vada: klouže

Vedle konektoru pro nabíječku je na GPS zdířka pro připojení externí antény. Pokud ji potřebujete, musíte ji dokoupit; standardní vestavěná anténa ale při navigaci stačila. Na opačné straně je potom vypínač. Čelní kryt dokážou prosvítit tři diody, které indikují stav. Na spodní straně je potom po celém obvodu pryžový pásek, který by měl zabránit klouzání modulu po palubní desce automobilu. Moc se mu to ale nedaří.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Krytka a konektory pod ní • indikační kontrolky jsou skryty za poloprůhledným plastem

K GPS dostanete ještě pryžovo-plastový návlek, do kterého se modul doslova nacpe. Návlek oceníte jen při přenášení mimo auto. Lze k němu totiž připevnit poutko na krk, nebo jím provléknout široký pružný pás a ten pak omotat kolem ruky nebo popruhu batohu. Také tento návlek má na spodní straně čtyři pryžové protiskluzové nožky, ale ani ony na zdrsněném plastu palubní desky automobilu ničemu nepomohou. GPS jsem musel pokaždé zaklínit do škvíry, kde se čelní sklo stýkalo s palubní deskou.

Chtěli bychom se omluvit za to, že na fotografiích vidíte pouze GPS v ochranném návleku. Je tak pevnou a na pohled neviditelnou součástí přístroje, že kolega, který GPS modul fotil, si vůbec neuvědomil, že jej lze z obalu vyjmout.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Otvory pro provléknutí popruhu a poutka

Spárování GPS je jednoduché. Telefon si navigátor sám najde a po zadání kódu se obě zařízení domluví. Na jedno nabití by se teoreticky mělo dát navigovat asi deset hodin, realita je ale horší a CL nabíječku určitě uložte v autě. Třeba i pro mobil, který se navigací a rozsvíceným displejem vybíjí v podstatě stejně jako při hovoru.

Technické údaje k GPS

  • dvanáctikanálový přijímač
  • udávaná přesnost: ± 25 m horizontálně
  • provozní teplota: 10°C až 40°C
  • komunikační protokol: NMEA 0183 v. 3.01 (s proprietárním rozšířením)

Wayfinder jen ve zkušební verzi

Jestli si myslíte, že za 4 400 Kč dostanete bluetoothovou GPS a k tomu i Wayfinder pro Series 60 s mapami celé Evropy, tak vás asi zklamu. Wayfinder je zde jen v tříměsíční zkušební verzi. Po tuto dobu můžete využívat naprosto všechny funkce, potom je ale konec a musíte připlatit.

Úvodní displej Wayfinderu

Rovnou se podívejme, kolik byste za využívání navigace museli dál zaplatit. Máte na výběr buď 149 eur (4 500 Kč) doživotní licence, případně 99 eur (3 000 Kč) na rok. Wayfinder můžete používat také s telefony se Symbianem UIQ – kompletní přehled podporovaných modelů je na této stránce.

Konkurenční navigační systémy jako Route 66 nebo TomTom mají mapy uloženy na paměťové kartě. Konkrétně u Route 66 často zaberou celou kapacitu 256 MB a na kartu se už nevejde nic dalšího. Wayfinder na to jde jinak. Stačí mu 32MB karta, na které ještě zůstane asi 13 MB volných, a mapy si až na výjimky stahuje z internetu.

Připočítejte tedy další náklady na datové přenosy. Liší se podle způsobu navigace a zde je datová náročnost, kterou udává sám výrobce:

  • schématická navigace bez map: 5–8 kB/h
  • navigace u map předem nahraných v paměti: 8–30 kB/h
  • navigace bez předem nahraných map: 150–300 kB/h
  • příklad hodinové navigace v Paříži: 60 kB

Při testovacích cestách o souhrnné délce asi 700 km, kdy jsem měl na displeji v podstatě neustále aktivní mapu, jsem přenesl asi 1,4 MB dat. Když máte datový paušál, můžete být v klidu, u běžných tarifů za toto množství zaplatíte asi 40 korun. Pokud ale ročně najedete třeba třicet tisíc kilometrů, náklady se vyšplhají zhruba na 1 700 Kč. Je s nimi nutné počítat.

Mnohem horší je situace v zahraničí. Jelikož jeden megabajt, který spotřebujete každých 500 km, přijde v roamingu přibližně na 200 Kč, už to není taková legrace.

Jde to ale i offline

Náklady na mobilní připojení se dají snížit, kdy mapy stáhnete z internetu a nahrajete je do telefonu. Ten se potom nemusí připojovat, místo toho sahá do své paměti. Mapy se dají zdarma získat na webu www.mywayfinder.com, kam se jako majitel Wayfinderu přihlásíte uživatelským jménem a heslem. To musíte mimochodem zadat i do mobilu, aby mohl stahovat.


Úvodní strana MyWayfinder.com po přihlášení

Offline mapy zatím bohužel nejsou k dispozici pro Českou republiku. O naší zemi mimochodem nikde nenajdete ani slovo, přestože navigace už funguje – snad je to jen přechodný stav a mapy pro použití offline se objeví. V ostatních zemích jde vždy o větší města, například v Německu je takhle k dispozici více než 130 míst. Jsou to běžné instalační soubory SIS, které mají velikost kolem několika set kilobajtů.

Mapy pro Wayfinder dodává společnost Teleatlas. To je konkurent Navtequ, jehož mapy najdete zase v Route 66. Tyto dvě společnosti spolu soupeří i v dodávání mapových podkladů výrobcům automobilových navigačních systémů. Například navigátory ve vozech Škoda (Blaupunkt) používají Teleatlas, systémy v Citroenech nebo Peugeotech zase vsadily na Navteq. Ale i Route 66 mimochodem bude mít velmi brzy mapy pro ČR.


V další kapitole zjistíte, že cestu si můžete připravit prostřednictvím internetové služby MyWayfinder. Podíváme se také, jak vypadají mapyna displeji mobilu

Témata článku: Nokia, Testy navigací, Software pro navigace, Pro řidiče, GPS, Navigační systém, Jediná vada, Systém

Určitě si přečtěte