Před 70 lety snímal zemský povrch dvouplošník. Pak přišly satelity, digitální fotografie a vše končí u draka za sto dolarů. Výsledky jsou výborné.
Ještě před dvaceti lety jsme měli jako jednotlivci velmi omezené technologické možnosti. Složité výpočty zvládly pouze výkonné průmyslové superpočítače a k nim měl přístup poměrně uzavřený okruh lidí.
Demokratizace technologií
V devadesátých letech minulého století se ale začalo vše dramaticky proměňovat a běžného člověka zasáhla doposud nebývalá technologická demokratizace. Dnes v kapse nosíme počítač mnohonásobně výkonnější než ten, který řídil program Apollo a ty nejvýkonnější procesory z řady Core i7 mají stejný matematický výkon jako velké superpočítače z poloviny devadesátých let, které se skládaly i z tisícovek výpočetních jader. O ještě rychlejších GPGPU grafikách Tesla raději ani nemluvě.
Doslova za pár dolarů si můžete pronajmout superpočítačový výkon od Amazonu a pracovat s výkonem, kvůli kterému jste museli ještě před deseti lety kupovat těžkopádný velký mainframe za cenu, která byla pro běžného smrtelníka zhola nepředstavitelná.
Dostupný výpočetní výkon pro každého ale zdaleka není jediným symbolem doby. Britští vědci experimentují s „tiskem“ některých jednodušších léků pomocí 3D tiskárny (samozřejmě s využitím trošku jiných vstupních hmot), druhý tým pak pro změnu na 3D tiskárně vytisknul celé letadlo. Za pár let si tedy z internetu stáhnete specifikaci nějakého předmětu a „tiskárna“ vám ho v podstatě sestaví ze syntetických hmot.
Demokratizace leteckých map
Dalším vstupem do světa, který byl běžným smrtelníkům doposud zcela zapovězený, je letecké fotografování krajiny. První satelitní snímky povrchu nabízely mapové portály už před mnoha lety, letecké snímky s věrnějšími barvami a vyšším rozlišením se pak objevily několik let poté.
Průlet snímkovacími technologiemi počínaje satelitem a konče fotoaparátem umístěným na draku
Česká republika je na tom dnes v tomto směru velmi dobře – díky relativně menší rozloze a jen lehce zvlněnému terénu se totiž může pochlubit stoprocentním leteckým pokrytím. To v zahraničí zdaleka není samozřejmostí a zvláště alpské země si musí v některých případech stále vystačit s rozmazanými satelitními snímky. Jinými slovy, není tak jednoduché vyfotografovat z letadla vrcholky Alp a ke všemu bez všudypřítomné oblačnosti.
Takové snímkování si nemůže dovolit každý, letku technicky vybavených aeroplánů nebo satelit si totiž od Amazonu jednoduše za pár dolarů nevypůjčíte. Díky časové a ekonomické náročnosti pak nelze velké regiony aktualizovat každý měsíc, lidé tedy trošku nespravedlivě nadávají na mapové portály, že nabízí i několik let staré fotomapy. Firmy jako Geodis a další sice snímkují relativně často, ale to neznamená, že se data okamžitě dostanou i k Seznamu, Googlu a dalším.
Letecké mapy z balónu mohou být ještě kvalitnější
Absolutní nadvláda letadel a satelitů však možná brzy skončí. Zasloužila se o to organizace Public Laboratory for Open Technology and Sciences. Ta už nějaký pátek publikuje podrobné návody, jak snímkovat zemský povrch pomocí běžných draků a balónů naplněných héliem. Možná vám to připadne příliš divoké a komplikované, nicméně organizace dnes nabízí pro běžné smrtelníky celý kit, který si můžete objednat přes internet, a investice se tedy vleze do stovky dolarů. Za necelé dva tisíce korun získáte téměř dvoumetrový latexový balón s dostatečnou nosností, profesionální lano o délce 300 metrů a veškeré další příslušenství pro připojení kamery. Tu si už ale musíte pořídit sami – v podstatě to může být jakýkoliv lehký fotoaparát/mobil, který umožňuje periodické snímání.
Balónový kit si může každý objednat přes internet
Balón je připraven pro snímkování až z výšky několika set metrů a záleží pouze na vás, kam ho zavedete. Doma pak stačí pořízené fotografie zpracovat uvnitř webového softwaru MapKnitter.
A pak už stačí pouze složit hotové snímky v programu MapKnitter – všimněte si, že v tomto případě byl balón/drak zavěšený na motorovém člunu
Stále to zní neskutečně amatérsky, viďte? Jenže zdání klame. Když nahlédnete do katalogu Public Laboratory (RSS) a MapKnitteru (RSS) na doposud nasnímaná území, zjistíte, že často dosahují mnohem vyšší kvality, než kterou disponují snímky v Google Maps (bez problému se vyrovnají šikmým snímkům pořízeným v té nejnižší letové hladině).
Balónové snímky najdete i v Google Earth
To nakonec uznala i firma z Mountain View a integrovala data do systému Google Earth a Maps. Na vybrané snímky pořízené z balónů a draků se můžete podívat po stažení a otevření tohoto propojovacího KML souboru, který vám zobrazí konkrétní lokality. Rozdíl je místy opravdu velmi znatelný.
Vlevo jsou běžné letecké snímky a území okolo San Franciska, vpravo pak amatérské snímky pořízené pomocí héliového balónu. Rozdíl v detailu kresby a barvách je patrný na první pohled.
Vše se svobodnou licencí = zdarma pro kohokoliv
A ta nejdůležitější lahůdka na závěr. Většina takto nasnímaných map je distribuovaná se svobodnou licencí Creative Commons, případně jako licenčně zcela volné dílo (Public Domain). Data si tedy můžete stáhnout v nejrůznějších formátech pro GIS včetně zcela běžného obřího JPEG souboru.
Většina pořízených snímků je k dispozici ke stažení v různých formátech včetně běžného JPEG – vše je k dispozici se svobodnou licencí. Toto je ještě docela jednoduchý složený snímek s rozlišením pouhých 24 megapixelů.
A ještě jeden komplexnější záběr města Portland – i tentokrát s využitím amatérských technologií. Výsledek? Snímek s rozlišením 135 megapixelů a (snad) děvčata v parku.
Rychlejší (a levnější) než letadlo
Samozřejmě můžete namítnout, že s pomocí balónů asi nebude nikdo mapovat území celého státu, o to zde ale nejde. Snímky z letadel a satelitů se budou do map dostávat vždy skokově a většinou se zpožděním, protože je to logisticky náročná operace. Současný satelit GeoEye, na jehož snímky má Google exkluzivní licenci, sice dokáže vyfotografovat Zemi poměrně rychle, nicméně je to člověk, který nakonec musí ohromné množství rastrových dat vyčistit od optických vad, bezešvě propojit a publikovat v mapovém systému.
Vlevo běžný snímek univerzitního parku v americkém Davisu, vpravo pak tentýž park během demonstrace Occupy Davis Cup opět pořízený pomocí héliového balónu
Satelity a letadla tedy nebudou v dohledné době snímkovat například nějaké aktuální události lokálního charakteru – třeba velkou demonstraci a vyplavené velryby na plážích Austrálie. Jenže pokud místem projde kdosi s balónem nad hlavou, data mohou být online v podstatě během několika hodin. To vše bez jediného letadla, satelitu a speciální optiky za hromadu peněz.
