TomTom One XL: místo Sirfu kladivo (test)

One XL je první TomTom základní řady s širokoúhlým displejem a jemným rozlišením. Podporuje i dopravní zprávy RDS-TMC. Podrobný test přenosné navigace do auta.

S držákem jsem ale nebyl spokojen. Stejně jako u jednoduchého modelu One se jedná o přísavku, u níž se podtlak vyvine pouhým přimáčknutím na sklo. Není zde žádný píst, který by zvětšil podtlakovou sílu, pro odejmutí se pak jen silou zatáhne za jazýček. Až sem by všechno fungovalo, držáku se ale občas nechtělo držet. Jednou spadl i s přístrojem, potom pár dnů držel, další dny padal sám i bez TomTomu. Ráno jsem vždy držák přilepil na sklo, večer při cestě z práce byl na zemi. Znovu jsem ho přilepil, na zemi byl pro změnu ráno. Na druhou stranu jsem ale vůči tomuto držáku nečetl žádné stížnosti uživatelů, možná mám vadný kus.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Držák je velice jednoduchý

Další potíž se ukázala při vkládání přístroje do držáku. TomTom je třeba zasunout tak, aby do jeho dvou drážek zapadly výstupky držáku. Jen výjimečně mi na to stačil pouze jeden pokus. Kvůli šikmému čelnímu sklu navíc bylo potřeba držák sklopit, nasadit navigační přístroj a potom znovu ladit polohu. Jak jsem jen vzpomínal na malé a jednoduché držáky Garminů, do nichž stačilo Nüvi posadit a „zacvaknout“.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Nasazování přístroje do držáku mě neuspokojilo • drážka pro držák a konektor pro externí anténu

Nabíječka se připojuje přímo do přístroje, držák je jen jednoduchá plastová součástka. Konektor napájení TomTom umístil do spodní části, kvůli tomu však přístroj není možné opřít o palubní desku. Kabel autonabíječky je trochu nepoddajný.

Klepněte pro větší obrázek
Konektory na spodní straně přístroje

S výjimkou USB kabelu už TomTom k One XL nedodává žádné další příslušenství. Pouzdro, přijímač RDS-TMC nebo domácí nabíječku je potřeba dokoupit. Zejména obal pro přenášení by se hodil.

Sirf je pryč, přichází Hammerhead

Kvůli displeji jsou větší i celkové rozměry navigátoru: srovnejte 119 × 86 × 27 s rozměry 96 × 82 × 25 mm menšího TomTomu One. Hmotnost 208 g soupeří se 175 g. Na čelní ploše kromě displeje už nic jiného není, tloušťka se ve skutečnosti zdá být menší, protože záda TomTomu jsou zakulacena.

Klepněte pro větší obrázek
TomTom v ruce pro porovnání velikosti

Jediným ovládacím prvkem je vypínač, veškeré další ovládání obstará dotykový displeji. Displej má matnou povrchovou úpravu, aby se v něm neodrážel obraz okolí. Kvalita zobrazení ale není tak dobrá, jako bych u moderního přístroje čekal. Ve srovnání s Garminem Nüvi 250W, což bude jeden z hlavních konkurentů, chybí TomTomu hlavně lepší jas. To se hned projeví při jízdě na slunci. Když na TomTom svítí, displej až nepříjemně zešedne a zobrazení je méně zřetelné.

Klepněte pro větší obrázek
Vypínač na horní ploše

Poprvé se mi dostal do rukou TomTom s novým GPS přijímačem Hammerhead. Při jízdě se mi zdálo, že nepozoruji žádné rozdíly oproti předchozímu osvědčenému, ale asi dražšímu přijímači Sirf Star III. Až později jsem si začal uvědomovat několik problematických situací, kde jsem před tím kladl vinu mapám, ale je možné, že příčina byla v GPS přijímači. Na rozdíl od Sirfu jsem také méně snadno ulovil polohu v místnosti. Celkově ale lze říct, že Hammerhead je stejně kvalitní jako Sirf Star III a při běžném používání nepoznáte rozdíl.

TomTom One XL má vnitřní paměť pro mapy. U regionálního modelu s mapami východní Evropy má paměť kapacitu 0,5 GB, u západoevropského 1 GB. K tomu lze využít ještě slot pro paměťové karty SD a s nimi třeba rozšířit mapové pokrytí. K počítači se přístroj připojí standardním USB kabelem s koncovkou miniUSB, po potvrzení se ve správci souborů objeví jako další pevný disk. S baterií typu Li-Ion by TomTom měl na jedno nabití vydržet až dvě hodiny.

Slovensko prozřelo

Uživatelské prostředí a ovládání je úplně stejné jako na starších navigacích. Až bych snad řekl, že se vůbec nic nezměnilo, ale ještě si tady nechám otevřená vrátka, protože základní model One jsem neměl příliš dlouho v ruce. Stále není ani opravena chyba, kdy je u typů trasy dvakrát uvedeno Pěší, přičemž poprvé se tím myslí nejkratší trasa. To si toho za déle než rok nikdo v TomTomu nevšimnul?

 
Ostuda: dvakrát pěší trasa • TomTom se nemusí pokaždé ptát, v nastavení lze zvolit typ trasy

Trochu se mi nelíbilo, že TomTom viditelně použil software z vyšších modelů Go a neudělal v něm změny. V nabídce proto najdete například možnost nechat se navést na místo posledního dokování. To je ale v tomto případě nesmysl, protože One XL používá jen pasivní držák, nikoli dokovací stanici. Podobně se v nabídce objevila možnost číst zprávy, přestože připojený mobilní telefon je možné použít jen pro datové přenosy, nikoli pro telefonování a SMS jako modely Go.

 
Stránka se satelity před a po zachycení polohy

Spuštění TomTomu do stavu, kdy začne vyhledávat satelity, trvá asi osm sekund. Ocitne se při tom v situaci před vypnutím, případně v hlavní nabídce nebo nechá vyhledat cílové místo. Toto chování lze nastavit. Plocha displeje při navigaci je rozdělena do dvou částí. Na horních třech čtvrtinách je mapa, ve spodním pruhu informační údaje.

  
Volba možností startu • základní displej: šedá označuje, že navigace ještě nezná polohu

Mapa může být sklopena do pseudo3D pohledu, nebo být zobrazena v půdorysu. Šikmé zobrazení se TomTomu docela povedlo, na rozdíl od jiných navigací nemám nutkání přepínat do 2D. I když je zobrazení silnic hodně schematické, navigace místo oblouků zobrazuje lomené čáry, dá se TomTom dobře používat pro odhad tvaru následující zatáčky.

 
Typický displej při navigaci. Vpravo nahoře je návěst pro příští odbočku


Mapa v nočním režimu • zobrazení mapy ve 2D


Článek pokračuje v další kapitole
: ovládání, hledání trasy, navigace

Témata článku: , , , Zbytečná funkce, Osobní pohled, Základní displej, Test, Dobrý důvod, Malý model, Moderní přístroj, Stížnost uživatelů, Technický typ, Místo, Hlavní nedostatek, Připojený mobil, Vadný kus, Tom, Pokročilé plánování