Plány na pořízení letky 14 dronů newyorskou policií oznámené začátkem prosince vyvolaly vášně. Kritické hlasy se obávají zejména zneužití létajících robotů ke špehování občanů. Skutečností ovšem je, že drony již nyní využívá po celém území USA více než 900 policejních jednotek a v Evropě je situace podobná, v Británii je vlastní minimálně polovina policejních sborů.
Bezpečnostní složky mohou s pomocí dronů snadněji monitorovat sportovní, kulturní nebo politické akce, jichž se účastní větší množství lidí. Drony se však osvědčily i jako užiteční pomocníci při hledání a záchraně lidí, protiteroristických operacích a také během nejrůznějších živelních katastrof. Zastanou totiž mnoho úkolů prováděných běžně helikoptérami, jejich provoz je však řádově levnější.
Jejich obratnost a propojení s LTE technologií přináší další scénáře využití:
Drony sloužící v policejních nebo záchranných jednotkách komunikují nyní převážně prostřednictvím rádiového signálu nebo WiFi. To znamená relativně omezený operační dosah a ne zcela stabilní signál (zejména v husté zástavbě). Z novinek z této kategorie je mediálně nejznámější sofistikovaný model Mavic 2 Enterprise od populárního čínského výrobce DJI. Kromě kamery na něj lze namontovat třeba reproduktor pro přímou komunikaci s lokalizovanou osobou, nebo reflektory, což je zase užitečné při nočních akcích.
Čerstvou novinkou je záchranný dron vyvíjený na univerzitě v Curychu, který dokáže za letu měnit tvar a proletět tak do míst, kam by se jiný dron dostával jen obtížně. Měl by být cenným pomocníkem např. při prohledávání budov poškozených při zemětřesení.
Drone poslouží záchranářům jako soukromý LTE vysílač
S dynamickým rozvojem LTE sítí se dá v nejbližších letech očekávat i využití dronů záchrannými a bezpečnostními složkami. Nasazení dronů policisty nebo hasiči v rámci dedikovaných LTE sítí proto bude mnohem častější než dnes. Pokud bude mít dron k dispozici mobilní signál LTE, bude ho možné ovládat kdekoli a současně přenášet velmi snadno v reálném čase nejrůznější data náročná na šířku pásma (video, fotografie, hlas, data ze senzorů umístěných na dronu apod.). LTE síť pro záchranáře bude neveřejná, tedy oddělená od běžných komerčních LTE sítí, aby bylo zajištěno, že nedojde k jejímu přetížení.
Kompletní LTE vysílač od Nokie se vejde do batohu, v případě krize tak může zastoupit původní vysílač vyřazený z provozu.
Jedním z průkopníků, který pracuje na propojení dronů a LTE, je finská Nokia se svým řešením Nokia Drone Networks. Tento systém sestává ze tří funkčních prvků, které jsou v neustálém spojení – drony, operační středisko a Nokia Cloud. Všechna data pořízená drony jsou odesílána do operačního střediska a poté nahrávána do cloudu.
Pokud není na místě zásahu LTE signál (např. z důvodu poškozeného vysílače po katastrofě), mohou záchranáři využít mobilní LTE stanici, která je schopna pokrýt LTE signálem oblast o rozloze několika kilometrů čtverečních.
Schéma systému Nokia Drone Networks
COW jako kráva
Další typ dronu sázejícího na LTE technologii představil loni americký operátor AT&T a nazval ho COW (česky kráva – z angl. Cell On Wings). Dron je spojen se zemí kabelem, který mu poskytuje energii a připojení do mobilní sítě. S jeho nasazením se počítá zejména při nejrůznějších katastrofách, jakou jsou hurikány nebo tornáda, při nichž dochází k poškození mobilních vysílačů.
„Létající krávy“ dokážou na nezbytně nutnou dobu zcela nahradit pozemní vysílače:
Jejich výhodou je právě velmi rychlé nasazení a snadné přemisťování v terénu. Využití proto najdou také při rozsáhlých požárech podobných těm, které nedávno postihly Kalifornii. S tím, jak se pohybuje linie ohně, lze jednoduše měnit i nasazení dronů a zajistit efektivní komunikaci a předávání dat mezi hasiči a záchranáři i v odlehlých oblastech. COW nevadí tropické ani polární teploty, zvládá létat ve sněhu, dešti i větru o rychlosti až 80 kilometrů za hodinu.
Americký operátor má celou flotilu strojů pro případ katastrofy, která naruší běžné fungování sítě.
AT&T se již brzy chystá zapojit tyto a další typy dronů do LTE systému FirstNet, který se buduje na celém území USA a má sloužit jako federální platforma pro záchranné operace. Podobnou síť buduje i Jižní Korea a hotova má být do dvou let.
